Karmou posvěcený článek Vladimíra Kapala jsem zařadil do kategorie někdejší bolševické propagandy. Článek shlédlo přes dvacet pět tisíc čtenářů, pyšní se karmou 46,54. Je nadepsán tak, že nám ČT lže a zatím hrozí třetí světová válka. Ona skutečně hrozí, nicméně ČT je v tom nevině. Závěr apokalyptického článku stojí za rozbor. Pusťme se do toho:
USA, NATO, ale i EU žene svět do války, do války, kterou nemůže vyhrát. Jediným kdo prohraje, bude planeta Země. A lidé, kteří na ní žijí.
Již mnohokrát v ne tak dávné historii byl svět na pokraji jaderného konfliktu. V této souvislosti připomenu Kubánskou krizi po vítězství Fidela Castra, která vznikla tím, že SSSR instaloval na Kubě rakety proti USA. Největšího pokroku v otázce jaderného odzbrojení bylo dosaženo v éře Michaila Gorbačova a Ronalda Reagana.
Barack Obama vyhrál v USA volby se slibem, že ukončí konflikty v Iráku a Afghánistánu a že stáhne své vojáky z těchto zemí. To splnil a plní. Současně se naplňuje předpověď jeho domácích i zahraničních kritiků, že tento krok podpoří teroristickou síť ve světě. Na příkladu Islámského státu je zřetelné, že noví „bojovníci za islámskou víru“ jsou ještě méně přijatelní než ti původní z Al-Kajdy.
Ukrajina popisovaná Kapalem jako země fašistů, Banderovců, proti nimž bojují ruští vlastenci, to je ruská propaganda. A dokonce i hlavní ruská média si dávají pozor, aby o Ukrajině takto nereferovala.
Ale o tom se ve veřejnoprávní televizi, ale ani v hlavních internetových médiích nemluví, nepíše. Zato se kydá hnůj na zemi, která jde ekonomicky i politicky nahoru. Cílem je totiž ovládnutí této země a jejího přírodního bohatství. Vždy Rusko má 70 % veškerého nerostného bohatství na Zemi, a to je pro skomírající USA veliké lákadlo.
Rusko jako země, která jde ekonomicky a politicky nahoru, je přáním autora této myšlenky. Ve skutečnosti ruská ekonomika nemá ani dnes nic jiného na prodej, než zbraně a suroviny. „Ovládnout ruské přírodní bohatství“ je stará bolševická propaganda již z dob Lenina a Stalina. Protože Rusko svou politikou energetického vydírání zemí, kam exportuje své suroviny (zejména do zemí EU), vytváří tlak na změnu dodavatele (nabízí se USA s obrovskými zásobami uhlí a plynu), i tento trumf Ruska rychle ztratí na významu. „Skomírající USA“ dnes právě díky břidlicovému plynu snížily podstatně svou závislost na importu energií. USA už v podání bolševika skomírají sto let a stále ne a ne „chcípnout“.
Vladimír Putin je navržen za zabránění války a šíleného krveprolití v Sýrii na Nobelovu cenu míru. Souhlasím s tím, aby mu byla udělena, zasloužil by si ji totiž daleko více, nežli válečný štváč Obama.
Nobelovy ceny pro politiky (Obama už jednu má) jsou kontroverzní záležitostí. Putin si jí „zaslouží“ právě tak jako Obama. „Válečný štváč“ Obama je typická rétorika bolševika. Byli jimi všichni američtí prezidenti, které pamatuji.
Je přinejmenším překvapivé, kolik pohrobků bolševické propagandy nám stále nabízí svůj „objektivní“ pohled na svět a s jakou podporou se ruská propaganda u nás setkává.
