Kateřina Valachová oznámila svou rezignaci na úřad ministryně školství ke konci května. Nyní chce „dokončit obranu kariérního řádu“, který se vrací do poslanecké sněmovny ze senátu. To je snad epidemie neplnění slibů!
Ministryně školství Kateřina Valachová odložila odchod z vlády. Řekla iDNES.cz, že chce nejprve prosadit kariérní řád, který vrátili senátoři do Sněmovny. Valachová kvůli němu vyrazila ve středu do horní komory parlamentu, ale místo jejich ano pro zákon si od senátorů vyslechla hodně kritiky a kariérní řád se kvůli změnám vrací do Sněmovny.
Valachová chce sice údajně dál odejít z vlády, ale musí nyní bránit nový kariérní řád ve školství, který neprošel senátem a ten ho vrací do sněmovny s celou řadou připomínek.
Celá tato další vládní komedie s (ne)rezignací Valachové má dvě základní roviny. Tou první je hodnota slova Valachové. Ta se vůbec nechystala odejít z vlády po propuknutí aféry Pelta -Kratochvílová. Nejprve oznámila konec své náměstkyně Simony Kratochvílové, aby za několik hodin později, zřejmě pod tlakem premiéra Bohuslava Sobotky, oznámila svůj odchod z vlády ke konci května. Sobotka pak do médií vyprávěl, jak je Valachová odpovědná, na rozdíl od Andreje Babiše, který nechce převzít politickou odpovědnost za své skandály.
Uběhlo pár týdnů a Valachová už nechce naplnit svou rezignaci a potvrdit tak „politickou kulturu ala ČSSD“, ale chce „hájit nový kariérní řád ve školství“, který většina učitelů odmítá a odmítá ho i opozice v senátu včetně senátorů za lidovce a ANO. K tomu lze dodat jen jedno. Známé přísloví říká, že ryba smrdí od hlavy. Jestliže si premiér české vlády může dovolit oznámit svou rezignaci, aby si jí během 24 hodin rozmyslel, proč by členka stejné strany nemohla udělat to samé. Dokonce se stejným odůvodněním, že „musí dokončit svou úspěšnou práci“.
Politická kultura v Česku je skutečně mimo jakoukoliv diskusi na bídné úrovni. Mám tím na mysli tu reálnou, kterou nás vládní politici oblažují. Nevadí, že politik něco médiím vykládá, aby za pár hodin či dní oznámil, že to tak vlastně nemyslel. Hrozně vadí, když je koaliční ministr oslovuje mimo zápis vulgárně. Na to si lidovci a sociální demokraté „nechtěli zvykat“ a tak se sprosťáka ve vládě zbavili. I když jenom právě díky němu jsou ve svých ministerských a premiérských funkcích.
Někdo si snad i řekne – tak si to rozmyslela, no a co. V zásadě nevylučuji, že se to může stát. Nicméně, vláda je přeci asi něco jiného než nějaká malá rodinná firma, kde se lidé pohádají, vyhrožují odchodem, aby se posléze zase udobřili. Přijmeme-li tento handl i na vládní úrovni, dostaneme vládu přesně tam, kde bude údajně v časech, které nás čekají pod možným premiérem Andrejem Babišem. Sobotka a celá ČSSD vykládá, že nechce, aby se z vlády stala firma Andreje Babiše. Sám se však chová tak, jakoby jeho vláda byla rodinnou firmou ČSSD, v níž stačí říct sorry a jede se dál. To je praktická ukázka „změny společenských poměrů“, které nás údajně čekají po nástupu Babiše po letošních volbách do premiérského křesla. Už jsme se dávno za hranici změny společenských poměrů dostali, a to díky Sobotkovi a jeho ministrům za ČSSD.
