Členka Sněmovny reprezentantů za Demokratickou stranu tvrdí, že na jižních hranicích USA s Mexikem jsou na americkém území koncentrační tábory pro imigranty. Nehodlá se kvůli tomu omlouvat.
Alexandria Ocasio-Cortez je členkou Sněmovny reprezentantů amerického kongresu za Demokratickou stranu. Do úřadu vstoupila po volbách v listopadu 2018 dne 3. ledna 2019. Byla zvolena za obvod zahrnující část Bronxu a Queensu v New Yorku.
Nyní se v amerických médií probírá její vyjádření o tom, že tábory, ve kterých žijí ilegální migranti proudící do USA po zadržení americkou pohraniční stráží či policií, jsou koncentračními tábory. Byla vyzvána k tomu, aby se za srovnání táborů pro ilegální migranty s nacistickými koncentračními tábory omluvila. AOC (jak se o této člence Sněmovny reprezentantů v médiích hovoří a píše) ale trvá na svém, odmítá se za svá slova omlouvat. Její oponenti naopak tvrdí, že „propadá z dějepisu“ a že srovnává nesrovnatelné. AOC argumentuje tím, že v táborech pro migranty došlo k několika úmrtím dětí a že jsou lidé drženi „proti své vůli“ stejně jak tomu bylo v nacistických koncentračních táborech.
AOC ale nebojuje jenom s vládními republikány a prezidentem Donaldem Trumpem. Dostává se do sporu i uvnitř své strany například tím, že tlačí na zahájení procesu impeachmentu Trumpa. Tomu se však předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová za Demokratickou stranu zatím vyhýbá s tím, že by tento proces jen podpořil Trumpovu rétoriku před blížícími se prezidentskými volbami na podzim příštího roku.
AOC pak propaguje tezi o tom, že v moderní „zdravé společnosti“ by neměl být nikdo chudý a že je nemorální, pokud v ní existují miliardáři. Zejména v této argumentaci je patrné radikální levičáctví této dámy. Sama si dokonce na internetu po svém zvolení stěžovala na své finanční poměry a vyzvala své příznivce k finanční podpoře.
Dále tato dáma vyzvala k tomu, aby byl v USA vyhlášen nový program „Green New Deal“, který by pomohl zachránit planetu před znečištěním. Odkazuje v názvu na program New Deal, který prosadil prezident Franklin Delano Roosevelt jako cestu z velké hospodářské krize po letech 1929/33.
Považuji AOC, která je členkou Demokratických socialistů Ameriky, za nového bojovníka proti zlořádům kapitalismu. Kritizuje „honbu za ziskem“, poškozování přírody. Připouští, že ne všechny části kapitalismu by měly být opuštěny, ale usiluje o „více demokracie na pracovištích“. Jde o to, aby tato práva nezůstala za dveřmi, kterými vstoupíme na pracoviště. Jakoby se v této dámě koncentrovala víra samotného Karla Marxe o tom, že socialismu lze dosáhnout v nejvyspělejších kapitalistických ekonomikách. K tomu je zapotřebí doplnit, že podle průzkumu, uskutečněného v USA, se již údajně 40% respondentů vyjádřilo tak, že by si přáli socialismus.
Co k výše uvedenému dodat? Snad jen to, že jsem v socialismu, vyhlášeném prezidentem Antonínem Novotným, žil od roku 1961 do pádu bolševického režimu. Socialistický styl na pracovištích jsem proto zažil na vlastní kůži jako desítky milionů obyvatel „tábora míru a socialismu“. Měřeno volebními výsledky, socialismu u nás věří asi 15% voličů KSČM a ČSSD. Bude-li tento trend v Demokratické straně pokračovat, mohou jí do deseti let radikální levičáci úplně rozložit nebo naopak ovládnout. Rozhodně bych ale politiku AOC nebagatelizoval jako něco, co ve Spojených státech nemá šanci na úspěch. Díky korektní politice se prostor pro podobné postavy jako AOC dramaticky rozšířil. Vrátíme-li se k tezi „koncentračních táborů“ v USA, sleduje tím americká radikální levice i svůj vlastní prospěch, protože věří na hlasy od nových imigrantů právě pro svou radikálně levicovou politiku. Osm let vlády Baracka Obamy přispělo samozřejmě k tomu, že krajně liberální (tj. levicová) politika je něco, co v USA zapustilo své kořeny. Proto se představitelé této politické strategie tolik brání politice současného amerického prezidenta, který podle liberálů vrací USA do „temna minulé Ameriky“. Progresivní Amerika má jediný cíl, a to zabránit opětovnému zvolení Trumpa prezidentem na druhé volební období. Už probíhající kampaň ukazuje, že to bude boj nesmiřitelných názorů o amerického voliče.
V současnosti mi už vůbec nepřijde zvláštní, že se k nám socialismus vrací z někdejšího Západu poté, co jsme se ho zbavili v roce 1989. Jen připomenu, že idea rovnosti nakonec vždycky zdegeneruje do rovnostářství. AOC na tuto socialistickou chorobu kromě víry žádný lék nemá.
