V Německu se „láme chleba“

Staré známé přísloví o tom, že každý chleba má dvě kůrky, se zdá být naplňováno v posledních týdnech a dnech v Německu. Německá ekonomika šlape jako hodinky a přesto si vrcholní politici nemohou být jistí úspěchem.

Demonstrace po vraždě německého občana „ s kubánskými kořeny“ - (vida, tak to nebyl až tak stoprocentní Němec?!) imigranty z Iráku a Sýrie se logicky dostaly na první místo mediálního zájmu. Stalo se to jen kousek od nás. Vraždu spáchal imigrant bez nároku na azyl, ale byl mu povolen pobyt v Německu, protože situace v jeho vlasti podle německých úřadů neumožňovala jeho repatriaci.

Zatímco policie na počátku „šetřila“ s informacemi a hovořila o cizincích, nakonec byla uveřejněna i naprosto nadbytečná informace, že zavražděný člověk měl „kubánské kořeny“. Za tímto „odhalením“ vidím snahu oficiálně podpořit teorii o tom, že v Německu žije již velmi různorodá společnost a "cizinec" zavraždil občana s trochou „jiné krve“. Přijde mi to hlavně trapné.

Česká televize zařadila do své hlavní zpravodajské relace přímý vstup jejího zpravodaje v Německu. Ten se drží „osvědčené“ strategie toho, že demonstrace v Chemnitz organizuje hnutí Pro Chemnitz , které má „úzké vazby na radikály“. Vedl rozhovor s představitelem tohoto hnutí, velmi mladým mužem, který se bránil výtkám, že při demonstracích došlo k násilnostem. Podle ČT je hnutí Pro Chemnitz „krajně pravicovým“ hnutím. Od této terminologie je jen kousek k fašistické nálepce. V televizi byl záběr z demonstrace, kde jeden demonstrant zvedl pravou paži a údajně „hajloval“, což vedlo místní politiky k tomu, že s „fašisty jednat nebudou“.

Pozorně jsem si přečetl i vyjádření dvou Čechů, kteří dlouhodobě pobývají v Německu, k situaci v Chemnitz. Jeden z nich, Petr Bystroň, v tom vidí důkaz, že provládní média zamlžují situaci.

„I v případě Chemnitzu postupují mainstreamová média a politici opět podle stejného schématu: odvádějí pozornost od klíčové otázky, kdo vraždil. A pokud se prokáže, že to byli ti dva migranti, měla by se média přednostně zabývat tím, proč jsou vlastně v Německu, jak se sem dostali a kdo za to nese zodpovědnost,“ poznamenal Bystroň, kterého pro jeho názory sledovala německá kontrarozvědka.  

Druhý z dotázaných, Jaroslav Šonka, vysvětluje situaci jinak. Podle Šonky chybí v Sasku a dalších zemích bývalé NDR delší tradice poctivého občanského vzdělávání. „Je to důsledek desítek let komunismu. Podobně jako v České republice pak pádem komunismu došlo k tomu, že po změnách si najednou část lidí myslela, že je nutné uchopit něco přesně opačného. Tento přechod naprosto ignoruje otevřenou debatu a středové pozice. A dá se zneužívat,“ míní publicista, který přednáší v Česku i Německu.

Samozřejmě že na východě Německa, které bylo obsazeno sovětskou armádou, mají lidé jinou zkušenost než obyvatelé západní části obsazené armádou USA. Nicméně, v případě událostí v Chemnitz dávám přednost vysvětlení Bystroně. Přijde mi mnohem méně násilné či šroubované. Lidé se mohou oprávněně cítit podvedeni způsobem informování o vraždě. Tady o žádné „středové pozice“ nejde ani omylem.

Nakonec i jeden justiční úředník dal hnutí Pro Chemnitz kopii zatykače, kterou toto hnutí zveřejnilo na internetu.  Zatykač pravicovým uskupením poslal devětatřicetiletý justiční úředník Daniel Zabel. Přiznal se k tomu deníku Bild. Saské ministerstvo spravedlnosti muže postavilo mimo službu. Zabel údajně chtěl, aby vyšla najevo pravda. Nebyl si ale podle svého vyjádření vědom toho, že by se mohl dopustit trestného činu. Částečně začerněný text zatykače uvádí jméno oběti, pravděpodobných pachatelů, soudkyně i svědků. Obsahuje také rekonstrukci činu. Veřejnost se tak dozvěděla i to, kolik bodných ran zabitý otec dítěte utrpěl. 

Vražda v Chemnitz ukázala, že našlapování kolem kriminality nových imigrantů z vlny po roce 2015 nadělalo oficiálním místům více potíží než užitku. Hlasitě demonstranti křičeli proti kancléřce Angele Merkelové. Politicky proto vládní strany, a to jak CDU, tak i SPD, utrpěly těžkou blamáž.

Nejbližší termín voleb v některé ze spolkových zemí Německa bude na podzim v říjnu v největší spolkové zemi, Bavorsku. Zde vládnoucí CSU podle průzkumů může přijít o absolutní většinu, na což v této spolkové zemi není tato strana vůbec zvyklá. Do zemského parlamentu se zřejmě poprvé dostane Alternativa pro Německo AfD. Obrázek ukazuje aktuální výsledek průzkumu z 28. 8. 2018. Oproti výsledkům z minulých voleb v roce 2013 může CSU přijít o 11,5%, SPD o 7,5 %, a pro AfD chce nyní hlasovat 14% voličů, dokonce více než pro SPD.

Události v Chemnitz by mohly mít vliv na rozhodování voličů i v Bavorsku a tudíž na volební výsledek. Případné velké ztráty CSU i SPD by navíc oslabily i celoněmeckou koalici CDU/CSU/SPD. Je zřejmé, že Německo čeká po horkém létě neméně horký politický podzim.