Piráti postupně směřují tam, kde jsou již malé pravicové strany. Nechtějí dělat Babišovi alibi. Tak ho dělají sami sobě.
Předseda poslaneckého klubu pirátů Jakub Michálek poskytl rozhovor DVTV. Celý dlouhý rozhovor lze stručně shrnout do vzkazu pirátů - Nechceme Andreji Babišovi dělat alibi, menšinová vláda povede k propojení s holdingem.Rozuměj – Agrofertem. Michálek toto propojení označuje za „chobotnici“, která „proroste“.
Piráti jsou samozřejmě mladíci a mají na to, aby se rozkoukali, čas. Nicméně, ve sněmovně zasedají i lidé mnohem ostřílenější (či by alespoň takoví být i měli) a i ti jenom koukají a meditují. Jestliže prostě některé strany nechtějí mít s Babišem nic společného, de facto ho ženou do náruče těch, kteří nejsou až tak moc útlocitní a jsou ochotní vyměnit podporu za část svého programu.
Pokud mají piráti obavu z toho, že se tu rozleze „chobotnice“ mezi vládou a holdingem Andreje Babiše, není nic jednoduššího, než tomu zabránit tím, že se budou podílet na sestavování vlády. Michálek tuto možnost vylučuje, protože by se piráti svou účastí ve vládě kompromitovali a poskytli by Babišovi „alibi“. Tím však současně připouštějí, že nemají na to, aby byli takovou součástí vlády, která by nestandardnímu propojení Babišova byznysu s vládou zabránila. Co například, kdyby za svou účast ve vládě požadovali právě záruky toho, že k žádnému propojování nedojde a požadovali by mít k tomu patřičné nástroje jak v koaliční smlouvě, tak v obsazení jednotlivých resortů? Chápu, že jsou to mladíčci ne zcela zkušení, ale nechápu, proč tímto způsobem nejedná s Babišem ODS. Zatím to vypadá tak, že si piráti, ale nejen oni, vytvářejí alibi zejména pro ně samotné. Předem už naznačují, že se tu budou dít „věci“, ale brání se podniknout kroky, které by je sice vtáhli do vládní odpovědnosti, ale současně by jim umožnili být u toho a Babišovi nic zadarmo nenechat.
Zdá se mi, že to je právě ohromná potíž s lidmi, kteří kritizují zkorumpovaný systém, ale když se jim naskytne příležitost díky možná ne zcela čekanému výsledku, převažují v nich pocity strachu, že by si mohli „zadat“ a ztratili by punc „nevinnosti“. Jistě, piráti mají právo na to být i v opozici, je to jejich volba. Nicméně, argumentovat stylem „mazáků“ jakým je Miroslav Kalousek, je docela zvláštní. Rovněž lavírování pirátů, zda zvolí či nezvolí předsedou poslanecké sněmovny zástupce ANO, je znakem nezkušenosti. Jestliže nejprve piráti tvrdí, že kandidáta ANO podpoří a nyní, po setkání s několika malými partajemi tvrdí, že si to musí ještě rozmyslet, je jasné, že se budou muset politice ještě hodně učit.
Kalousek dokonce přiznal Babišovi právo vést vládu, ale požaduje od něj, aby jasně řekl, kdo jeho vládu podpoří. Tento požadavek sice vypadá legitimně, ale není. Případná podpora menšinové vládě se ukáže právě při hlasování o důvěře Babišově vládě. Hlasování může být tajné, ale komentáře předsedů stran k jeho výsledku budou zřejmé a jasně řeknou, kdo pro vládu hlasoval a kdo ne. Nyní, v době formování vlády, jsou vyjádření politiků hrou o získání maximálního vlivu na program budoucí vlády. Ti, kdo od formování vlády dali ruce pryč, se ale nebudou moci divit, že vznikne něco, co nechtěli. To je logika parlamentní demokracie.
