Ukrajinská tragédie aneb nezavleču Česko do války

Jedním z témat volební kampaně Andreje Babiše byl slogan „Nezavleču Česko do války“. Tak, jak se válka na Ukrajině vyvíjí, lze konstatovat, že Česko bude jen reagovat na budoucí možnou eskalaci války.

Ve vysílání Událostí na ČT dne 30.1.2023 byl zpravodaj ČT přímo na frontové linii. Poprvé, pokud mě paměť neklame, jsme tak byli svědky důsledků války na ukrajinské vojáky. Přivezli jednoho raněného vojáka, který v důsledku výbuchu ruské munice přišel o ruku. V bojové linii mu zaškrtili ránu, aby nevykrvácel a na ošetřovně, kde byl štáb ČT, pak byl voják dále ošetřen a poslán do nemocnice v týlu. Lékař, se kterým vedl zpravodaj rozhovor, se zmínil ale o tom, že se podaří zachránit v průměru dva vojáky ze tří a uvedl případ ruského zásahu, kde najednou zahynulo osm ukrajinských vojáků a nikdo jim nebyl schopen pomoci.

Zpravodaj ČT uvedl, že ukrajinská strana neinformuje o ztrátách své armády proto, aby nepodlomila bojovou morálku armády i obyvatelstva. Obecně ale připustil, že se předpokládá, že od počátku ruské agrese zahynulo až sto tisíc vojáků, a to na obou stranách konfliktu.

Řada komentářů se dnes zabývá možným dalším vývojem války na Ukrajině. Za všechny mohu uvést jednak názory generála Jiřího Šedivého. Zatímco v roce 2022 ještě hýřil optimismem a ruskou armádu považoval za „buranskou“, koncem roku 2022 a počátkem letošního roku už začal hovořit jinak. Šedivý se obává, že loňská podzimní mobilizace v Rusku nemusí být poslední. Upozornil, že Rusko má mnohem větší lidský potenciál než Ukrajina a v případě potíží může mobilizaci zopakovat. "Je to jeden z velkých problémů, se kterými musíme počítat," poznamenal Šedivý. Souhlasí s vyjádřením Kissingera. "V podstatě říká, že se musíme připravit na to, že to nebude tak, jak si přejeme," podotkl Šedivý. Může se podle něj stát, že se Rusům podaří dobýt celou Doněckou i Luhanskou oblast a fronta se pak bude držet na jejich hranicích. "Pak bude otázka, co dál. Na to musíme být připraveni. Jsou tam varianty úplného vítězství Ukrajiny, ale měli bychom se připravit i na varianty, že to nebude tak ideální, jak říká (ukrajinský prezident Volodymyr) Zelenskyj," řekl.

Zastavme se proto u této otázky podrobněji. Obecně se i v západních médiích stranících Ukrajině hovoří o tom, že pomoc Západu respektive USA Ukrajině není zdaleka tak rozsáhlá, jak tomu bylo v případě jiných konfliktů, ve kterém USA byly. Za zásadní důvod se považuje hledání „hranice“ mezi tím, co je reálně možné tak, aby Rusko nepřistoupilo k nasazení jaderných zbraní. Váhání nad dodávkami tanků bylo toho jasným dokladem. Nyní už Ukrajina požaduje americké F-16 a opět se v NATO diskutuje, zda by případná dodávka těchto bojových letadel nevedla k nezvládnutelné eskalaci konfliktu.

Spojené státy nedodají Ukrajině bojové letouny F-16, o které Kyjev žádá. V pondělí to uvedl americký prezident Joe Biden. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona není dodávka stíhaček vyloučená, musela by však dodržet přísná omezení, napsala agentura AFP.Zda je to konečné stanovisko ale pochybuji, podobné kategorické NE znělo z USA i v dodávce tanků někdy v polovině loňského roku.

A ještě jedno stanovisko komentátora Alexandra Tomského: Americké zpravodajské služby odhadly v prosinci ukrajinské ztráty vojáků na 100 000 (civilistů 15 000) a ty se den ode dne zvyšují, podle Němců jsou dokonce ještě děsivější (150 000 vojáků). Pokud Putin Kyjev nedobyde, nařídí další mobilizaci, a přestože odpor Ukrajinců zřejmě nedokáže zlomit a na okupaci celé Ukrajiny nemá dost sil, vykrvácená a vybombardovaná země si vzhledem k nedostatečné pomoci Západu udrží jen menší část území, kde vznikne bezmocný neutrální státeček okolo Lvova, jakým bylo kdysi Finsko.

Za tento vývoj vděčí Ukrajina zbabělosti Západu, dodává Tomský. Spíše, než zbabělost se však jedná o zcela jinou úvahu. Rusko svou nevypočítavostí a vyhrožováním použití jaderných zbraní vytvořilo takovou atmosféru, že u řady politiků Západu i obyvatel tento moment ochromuje rozhodování.  Ale opět musím jenom konstatovat, že Rusko bylo jadernou mocností i před napadením Ukrajiny, jenom si to řada politiků na Západě nechtěla připustit či to dokonce ignorovala. Osobně neznám ve svém okolí nikoho, kdy by si přál takovou eskalaci konfliktu na Ukrajině, která by skončila nasazením jaderných zbraní. Vliv českého prezidenta na situaci ve válkou zničené Ukrajině není samozřejmě zásadní a je jen jednou z hlav států EU. Naše pozice je však spíše v obráceném gardu, než jak tvrdil Andrej Babiš. Česko nebude žádným zprostředkovatelem míru, na to  nemá žádné páky.