Turecko: Migrace ve stínu čínské chřipky

Médii dnes v podstatě hýbou zprávy o tom, kolik se kde nakazilo lidí čínskou chřipkou, je upozaděna situace na turecko-řeckých hranicích. Přitom tam jde skutečně o největší reálný problém současné EU.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan prohlásil, že už jeho země nebude bránit migrantům v překročení hranice do EU. Tisíce migrantů se tak vydaly na hranice Řecka a Turecka s tím, že je tam čeká otevřená náruč. Až na místě zjistily, že na hranicích jsou zátarasy, řecká policie a pohraniční stráž proti pokusům o ilegální překročení hranice používají slzný plyn a jedinou možností ilegálního vstupu je opět loďka pašeráků. Pokud je však imigrant v Řecku zadržen, putuje okamžitě zpátky do Turecka, protože Řecko na měsíc přerušilo azylová řízení a ilegální migranty ihned bez prodlení posílá zpátky.

Německá kancléřka Angela Merkelová postoj Turecka kritizuje a trvá na tom, aby Turecko dodržovalo dohodu o tom, že za „výpalné“ bude migranty držet v Turecku. V ČT uvádí zpravodaj Václav Černohorský občas rozhovory s migranty, naprostá většina jich je z Afghánistánu či Íránu, ze Sýrie tam zatím nebyl nikdo. Sotva lze tedy současnou migrační vlnu svádět na válku v Sýrii. Ta se ostatně již chýlí ke konci s výsledkem, který se Turecku hluboce nelíbí. S podporou Ruska má však syrský režim zajištěno vítězství navzdory Turecku.

V současné situaci na řecko-tureckých hranicích lze však vidět zásadní odlišnosti proti roku 2015. Tehdy řecká vláda na migrační vlnu vůbec nereagovala a v podstatě svou absolutní nečinností donutila Německo k přijetí naprosté většiny migrantů z té doby. Současná řecká vláda naopak hranice Řecka a Schengenu brání a finanční pomoc Řecku ve výši bez mála 20 miliard korun je určitě lepší investicí než placení „výpalného“ Turecku. Migranti na řeckých ostrovech mají velmi ztíženou možnost dostat se na řeckou pevninu, a to je další změna proti minulosti. Migranti na řeckých ostrovech žijí bezesporu ve svízelných podmínkách, ale to je zřejmě jediná možnost, jak odradit další jejich následovníky. V dnešní době mobilů se informace přenášejí rychlostí blesku a pokud by se rozkřiklo, že je cesta do Evropy zase „volná“, nastal by skutečně na řecko-tureckých hranicích poprask.

V Rozstřelu na idnes.cz dostal slovo Jan Schroth z Mezinárodní organizace pro migraci. Na řecko-turecké hranici se od pátku hromadí tisíce migrantů poté, co jim Turecko přestalo bránit v cestě dál do Evropy. „Je potřeba říct, že situace je opravdu nepřehledná," řekl na úvod Rozstřelu Jan Schroth z Mezinárodní organizace pro migraci. Dodal, že počty lidí mířících k hranicím jsou nyní na desetině ve srovnání s krizí v roce 2015.

„Nelze to vůbec srovnávat s balkánskou cestou v roce 2015, stále to lze zvládat,“ zdůraznil k současnému stavu Schroth. Počty lidí, kteří se snaží do Evropy dostat, jsou podle něj nyní na desetině ve srovnání s krizí v roce 2015. „Je ale složité odhadovat, co se bude dít dál,“ dodal expert. „Naše organizace řeší hlavně to, aby tam lidé mohli nějak důstojně čekat na to, co s nimi bude,“ vysvětlil Schroth. Mezinárodní organizace pro migraci v krizových oblastech uprchlíkům zajišťuje hlavně jídlo a lékařskou péči.

K názorům Schrotha mám několik drobných poznámek. Tvrzení, že současná migrace je „na desetině“ roku 2015 je, přeloženo do numerické matematiky taková, že se jedná o 150000 osob. Ty všechny by chtěly hlavně do Německa. Německo je nechce – i Merkelová ví, že by v takovém případě projela volby na celé čáře a nabila munici AfD.  Utěšovat se „desetinou“ je tak nesmysl. Navíc, zpovídaní migranti byli vesměs mladí muži, kteří jednak budou chybět v zemích svého původu a pochybuji o tom, že by byli pro německou ekonomiku významnou pomocí, spíše přítěží německého sociálního systému.

Německo sice prohlašuje, že potřebuje pracovníky – možná až 400000 ročně – ale samozřejmě německá představa je o kvalifikovaných pracovnících. Ty lze možná získávat formou cíleného zahraničního náboru legálními cestami, rozhodně ne formou ilegální migrace lidí bez dokladů bez jakékoliv kontroly, o koho se ve skutečnosti jedná. Bagatelizovat ilegální migraci by bylo možné v případech možná o řád či dva řády nižší, tj. na úrovni do 10000 osob ročně v rámci celé EU. Pak bych věřil tomu, že EU má střežení hranic Schengenu pod kontrolou. Tvrdit, že je dnešní situace s ilegální migrací „pod kontrolou“ proto neodpovídá pravdě a hlavně realitě.