Aston se na Neviditelném psu rozepsal o tom, že rozhodnutí nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana obnovit trestní stíhání premiéra Andreje Babiše je „státnický čin“. Nemyslím si to.
Úvodník Astona na Neviditelném psu je napsán jasnou mluvou a v zásadě shrnuje vše, co o kauze Čapí hnízdo veřejnost ví. Aston jasně definuje, že se v případě kauzy Čapí hnízdo vařilo „ z vody“, že policie neshromáždila žádné zásadní důkazy, které by proti obviněným prošly u soudu. Nicméně, hodnotit rozhodnutí jako „státnický čin“ nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana je jen potvrzením toho, že se kolem státních zástupců našlapuje velmi obezřetně a s přemírou korektnosti.
Pavel Zeman na tiskové konferenci prohlásil, že se s kauzou Čapí hnízdo seznámil „velmi důkladně“, tj. četl rozhodnutí Pavla Šarocha tři neděle. Podle Vrchního státního zastupitelství v Praze, vedeném Lenkou Bradáčovou, se závěry nejvyššího státního zástupce shodují se závěry vrchního státního zastupitelství ve věci pokračování trestního stíhání Andreje Babiše. Aston se domnívá, že se nejvyšší státní zástupce „osvědčil jako odpovědný politický stratég“. A právě v tomto přístupu k roli Pavla Zemana vidím zásadní problém.
Více jak tříletá kauza Čapí hnízdo byla zcela podřízena pokusu o kriminalizaci podnikatelské aktivity Andreje Babiše. Souhlasím naprosto s tím, že farma Čapí hnízdo byla účelově založena a vyvedena z koncernu Agrofert kvůli tomu, aby se stala malým podnikem, který může dosáhnout na dotace pro malé firmy. Tento postup byl ale naprosto v intencích tehdy platných zákonů. Akciové společnosti mohly fungovat s akciemi na doručitele a formálně tak po splnění kritérií obratu a počtu zaměstnanců mohly být, a taky byly, považovány za malé firmy. Pokud bychom dnes chtěli retroaktivně označit farmu Čapí hnízdo za součást koncernu Agrofert, vznikl by právně pokřivený stav. Firma, která nyní patří do holdingu Agrofert, by „pykala“ za postup v období 2007/8 naprosto běžný a důvodem by byla skutečnost, že Babiš je v politice a právě z tohoto titulu na něj bylo podáno anonymní trestní oznámení. Pokud by k odsouzení Babiše či kohokoliv jiného za údajný dotační podvod dnes mělo dojít, právníci Babiše by oprávněně namítali, že se o dotace v daném období ucházely desítky či stovky akciových společností s akciemi na doručitele a že je tedy nutné v případě odsouzení Babiše prověřit všechny dotace akciovým společnostem s akciemi na doručitele, zda i další společnosti tohoto typu nevznikly tak jako Čapí hnízdo. Domnívám se, že Pavel Zeman či Lenka Bradáčová jsou natolik fundované osoby, že jim tento argument není neznámý.
Pokud tedy státní zástupce z původních 11 obviněných zbavil v roce 2018 obvinění Jaroslava Faltýnka a další tři osoby, a v současné chvíli posvětil Pavel Zeman i ukončení trestního stíhání rodinných příslušníků Andreje Babiše, je zřejmé, že původní záměr udělat z kauzy Čapí hnízdo „monstrproces“ a vyřídit Babiše na politické scéně naprosto selhal. Byl to státní zástupce Jaroslav Šaroch, který proces dozoroval a dozoruje tři roky (nikoliv tři týdny), který poté, co skončil na ministerstvu vnitra Milan Chovanec a nastoupil Jan Hamáček, našel odvahu vzepřít se přání policejních vyšetřovatelů a všechny obviněné navrhl osvobodit. Žádné další důkazy už policie nevydoluje (s tím s Astonem naprosto souhlasím) a případ se tak pouze ještě další měsíce povleče se všemi politickými důsledky. Babiš ustál Čapí hnízdo dříve a ustojí ho i dnes, opozice bude dál naprosto chybně provozovat politiku „Antibabiš“ a za této situace se půjde k dalším volbám.
Pavel Zeman tak svým rozhodnutím prokázal, že státní zastupitelství pokračuje v ovlivňování české politiky tak, jak to učinilo v případě vrchního státního zastupitelství v Olomouci v kauze Jany Nagyové. Kauza Čapí hnízdo měla být odložena již dávno, za Sobotkovy vlády k tomu ale nebyla „politická vůle“ a státní zastupitelství se bálo kauzu odpískat právě z tohoto důvodu. S tímto vědomím je rozhodnutí Pavla Zemana o pokračování trestního stíhání premiéra a paní, která žádost o dotaci podepsala, jen další peripetií v politickém zápasu. Pavel Zeman hraje o pokračování v úřadu a ví, že do konce současného období si ho již nikdo nedovolí odvolat ani mu zákonem zkrátit funkční období. Rozhodnutí je tudíž poplatné zejména jeho osobním zájmům, což je na celé situaci to nejhorší.
