Je to dvacet jedna let od vypuknutí skandálu, který skončil demisí Václava Klause. Nyní se zdá, že Andrej Babiš jde ve stopách Klause a i on může padnout. Je s podivem, jak se česká politika opakuje.
Sarajevský atentát se stal na podzim roku 1997. Začal aférou kolem financování ODS. Lajos Bács (výslovnost [Lajoš Báč], někdy uváděno nesprávně Lájos) a Radjiv M. Sinha (někdy psán počeštěně Radžív) byli fiktivní sponzoři Občanské demokratické strany, jejichž odhalení vedlo v listopadu 1997 k tzv. Sarajevskému atentátu v ODS. Jména Lajos Bács (z Maďarska) a Radjiv M. Sinha (z Mauricia) byla uvedena v daňovém přiznání ODS z roku 1995 k zastření 15milionového daru od bývalého tenisty a majitele zprivatizovaných Třineckých železáren Milana Šrejbra. Důvodem tohoto zastírání byl fakt, že sponzorskému daru předcházela půlmiliardová státní dotace na odstranění ekologických škod od vlády Václava Klause.
ODS však musela čelit vzrůstajícímu tlaku ze strany veřejnosti (způsobený především zhoršením ekonomické situace), strany koaličních partnerů a i z vlastních řad. V souvislosti s finančními skandály na podzim 1997 odstoupil ministr zahraničních věcí Josef Zieleniec a později místopředsedové strany Jan Ruml a Ivan Pilip vyzvali Václava Klause k odstoupení. Následně vládu opustili ministři za KDU-ČSL a ODA, což vedlo k premiérově demisi. Pro tyto události ODS zpopularizovala označení Sarajevský atentát, neboť výzva přišla během Klausovy návštěvy na summitu středoevropských zemí ve válkou zničeném Sarajevu. Přesto byl Václav Klaus v prosinci 1997 na 8. kongresu strany znovu zvolen předsedou ODS, což vedlo po krátkém problematickém období ke stabilizaci strany; Pilipovo a Rumlovo křídlo ji opustilo a v lednu 1998 založilo Unii svobody. ODS se pak nepodílela na dočasné polo-úřednické Tošovského vládě.
Jistou „pikantností“ aféry kolem financování ODS v té době bylo podezření, že má ODS tajné konto ve Švýcarsku. Údajně na něm mělo být až 200 milionů korun. Existence konta byla švýcarskou stranou potvrzena v roce 2000 a mělo na něm tehdy být 45 milionů korun. Václav Klaus se k tomu tehdy odmítl vyjádřit.
Po pádu druhé Klausovy vlády v listopadu 1997 vládla v Česku úřednická vláda. Po předčasných volbách 1998 došlo nakonec k tak zvané opoziční smlouvě, díky níž byl Klaus zvolen předsedou poslanecké sněmovny, a sněmovna vyslovila důvěru menšinovému kabinetu Miloše Zemana.
Dnešní vládní krize koaličního kabinetu ANO a ČSSD podporovanému KSČM je založena na trestním stíhání Andreje Babiše. Za nejasných okolností se novinářům podařilo pořídit tajnou nahrávku Andreje Babiše juniora ve Švýcarsku, na které viní svého otce z toho, že zařídil jeho únos na Ukrajinu a Krym. Premiér Babiš považuje pořízení tajné nahrávky svého syna za hyenismus, Babiš junior prostřednictvím novinářů na oplátku tvrdí, že není nemocen a jeho otec lže. Senát pod novým předsedou Jaroslavem Kuberou vyzval premiéra, aby ihned odstoupil ze své funkce až do vyšetření celého případu Čapí hnízdo. Senátoři za ANO se hlasování zdrželi, pro usnesení hlasovali i senátoři za ČSSD. Toto usnesení senátu jen kopíruje požadavek opozice při jednáních o vytvoření vlády po volbách 2017.
Premiér Andrej Babiš, který v době zveřejnění tajné nahrávky svého syna byl na Sicílii na konferenci o situaci v Libyi, označil informace novinářů za kampaň a posléze použil i termín „Puč Palermo“, snad právě s odkazem na někdejší Sarajevský atentát proti Václavu Klausovi.
V roce 1997 však vládní krize vznikla jako důsledek rozhodnutí části ministrů za ODS, kteří vystoupili proti svému předsedovi a vyzvali ho k odchodu z čela vlády i ODS. K tomu se později připojili ministři za lidovce a ODA, kteří podali demisi. Klausova druhá vláda se tak rozpadla a Klaus musel podat svou demisi do rukou prezidenta Václava Havla.
Aktuální situace se vyznačuje naopak tím, že druhá Babišova vláda se rodila ve velkých bolestech. Nový předseda ČSSD Jan Hamáček velmi toužil do vlády vstoupit a nakonec souhlasil s účastí ve vládě s Babišem jako premiérem. Souhlasil rovněž s tím, že vládu podpoří komunisté. Výpověď Babiše juniora pro Sabinu Slonkovou a Jiřího Kubiše a pokračující mailová komunikace dávají tušit, že tato linka teď bude neustále k dispozici. Podle kuloárových informací chtějí sociální demokraté rezignaci Babiše a jeho náhradu někým jiným z ANO. Předtím se sice šest opozičních stran dohodlo na společném postupu k vyvolání hlasování o nedůvěře Babišovu kabinetu, jen jeden den však stačil k tomu, aby došlo k jednání mezi předsedou SPD Tomio Okamurou a Babišem, a SPD se nabídla jako náhrada ČSSD výměnou za podporu svého programu. Babiš tak získal manévrovací prostor. ČSSD si dala týdenní termín na definitivní stanovisko, jedná s prezidentem Milošem Zemanem.
Jak se ČSSD zachová, nevíme. Někdo tipuje na to, že ve vládě zůstane, bookmakeři spíš sázeli na Babišův konec. Ale po obratu SPD zřejmě Babišovy šance výrazně stouply. Velmi důležitý bude postoj poslaneckého klubu ANO. V případě, že zachová jednotu, jsou Babišovy šance na přežití současné vládní krize opět vyšší. Zatím klub ANO jednotu vykazuje. Právě rozštěpení ODS a vznik Unie svobody bylo jedním z hlavních důvodu pádu druhé Klausovy vlády. Pokud by nakonec Babišův kabinet přeci jenom padl, zřejmě bychom zamířili k předčasným volbám tak, jako v roce 1998. Prezident Miloš Zeman však dal na vědomí, že pokud Babišův kabinet neprojde, opět jmenuje Babiše premiérem.
ODS, která dnes velmi aktivně horuje pro vyslovení nedůvěry vládě, by neměla zapomínat na svou historii z let 1997/1998. Opozičníci proti tehdejší vládě z Unie svobody či ODA jsou již dávno mimo hru. Zvolení Jaroslava Kubery za předsedu senátu navíc doprovázejí jisté mediální náznaky toho, že se na Kuberu „hodně ví“. Není vyloučeno, že se investigativci pustí i do tohoto tématu.
