Kampaň #MeToo podle médií ukazuje na hloubku problému sexuálního obtěžování na Západě a v USA zvláště. Filmoví magnáti odstupují, politici skládají mandáty a jeden se už dokonce zastřelil.
Angloamerická média mají nyní jedno jediné téma, které doslova hýbe společností. Neustále se v nich omílají informace o tom, který z politiků si někdy v minulosti „sáhnul“ a kolik jich už odstoupilo kvůli tomu z různých pozic. Dokonce i nejstarší americký kongresman za Demokraty se vzdal funkce na základě podobného obvinění.
Nyní se člen Sněmovny reprezentantů amerického státu Kentucky Dan Johnson kvůli obvinění ze sexuálního obtěžování zastřelil. Sedmapadesátiletého Johnsona, který byl loni za republikány zvolen zákonodárcem kentuckého parlamentu, zmíněná žena obvinila, že ji o silvestrovské noci v roce 2012 jako 17letou ve sklepě svého domu líbal a osahával. Policie událost prošetřila a uzavřela ji bez vznesení obvinění. Informace o případu byly zveřejněny tento týden v pondělí. V úterý Johnson uspořádal tiskovou konferenci, na které obvinění odmítl jako falešné a politicky motivované. Ve středu pak na Facebooku zveřejnil vzkaz, ve kterém napsal, že posttraumatická stresová porucha je nemoc, která ho připraví o život. „Déle to již nemohu vydržet,“ uvedl.
Tato zpráva by mohla být první známkou toho, že se novodobý hon na čarodějnice dostal do další fáze. Obvinění ze sexuálního obtěžování je dnes v amerických médiích těžkým hříchem a vzneseno vůči politikovi či vůči kandidátovi na nějakou volenou funkci znamená rozsudek politické smrti. Doplňovací volby do Senátu, horní komory amerického Kongresu, tak vyhrál demokrat Doug Jones nad republikánem Roy Moorem. Ten byl během kampaně obviněn ze sexuálního obtěžování mladých žen z doby, kdy mu bylo kolem 30 let (dnes je mu téměř sedmdesát). Všechna špína se hodí, když jde o to snížit postavení Republikánů v Senátu. Přitom porážka Moora byla zřejmě velmi těsná a rozdíl mohl činit asi 1,5%. V tomto případě se Demokratům i s pomocí kampaně #MeToo podařilo křeslo v Senátu vládnoucímu prezidentovi „vyfouknout“.
Nicméně, jedna věc ještě stojí za podrobnější úvahu. Tou věcí je prostá otázka proč se americká a od nich opisující evropská média tolik problematice sexuálního obtěžování věnují. Podle zastánců rovnoprávnosti mužů a žen je to proto, že je postavení žen v západní společnosti stále nerovnoprávné, muži si na ně dovolují a důsledky si pak ženy nesou v sobě celý život. Podíváme-li se ale na současnou mezinárodní politiku podrobněji, vidíme, že kampaň #MeToo vymazává diskuse o nerovném postavení žen v islámských státech. Řečeno jasně a zřetelně – Západ nemá právo kritizovat skutečně zásadní nerovnosti prosazované islámským právem v arabských státech, když se přímo na Západě dějí vůči ženám sexuální delikty jako na běžícím páse. Skutečně je to ale tak?
V islámských státech dnes žádná kampaň ala #MeToo neběží, maximálně jen jako zpráva ve stylu – podívejte se, milé ženy, co by vás mohlo v Americe potkat. Držte proto ústa a krok a buďte rády za to, co u nás máte. Před blížícími se vánočními večírky v USA se údajně již nahlas hovoří o tom, že kampaň #MeToo je už za hranicí únosnosti a je to již jen politická demagogie. Ukazuje to sice na to, že ne všichni Američané ještě ztratili zdravý rozum, ale to je asi tak vše. Americkému tisku už ostatně haraší dlouho. Že však není všemocný, ukázal výsledek volby amerického prezidenta. Média prohrála a viníkem má být ruský vliv. To je ale to nejhorší vysvědčení, které si americká média mohla vystavit.
