Ministra Adama Vojtěcha skolil covid a rezignoval na svou funkci. Ihned byl nahrazen Romanem Prymulou v rámci spektakulárního divadla a projevu Andreje Babiše.
Spekulace o konci Adama Vojtěcha ve funkci ministra zdravotnictví uťal rázně Andrej Babiš. Nejprve oznámil, že přednese televizní projev. Ráno před projevem oznámil Vojtěch svou rezignaci, bleskově byl jmenován nový ministr Roman Prymula a večer si Babiš sypal popel na hlavu. Údajně podcenil situaci a nedopustí, aby u nás byly tisícovky zemřelých.
Z výměny ministra nemám žádnou zvláštní radost. Vinit Vojtěcha z nárůstu infikovaných může jen člověk, který virovou pandemii chápe jako politiku nejhoršího kalibru. Veřejnost ostatně Vojtěcha za jeho postup během nástupu pandemie na jaře oceňovala a Vojtěch obsazoval přední příčky popularity. Nicméně, už v květnu se jasně ukázalo, že Vojtěch si s Prymulou „nesedl“ (slova Babiše) a pro Prymulu vzniklo nové místo na Úřadu vlády.
Prymula zabodoval během nástupu pandemie v Česku. Stal se jakou si neoficiální tváří vládní politiky. Babiš ho nejprve jmenoval předsedou Ústředního krizového štábu místo ministra vnitra, který by tuto funkci měl „správně“ zastávat. Teprve po asi dvou týdnech byl Prymula vyměněn za ministra vnitra. Prymula kromě věcných a chytrých informací podal i některé zavádějící. Prohlásil například, že nebudeme cestovat volně do ciziny možná až dva roky. Právě tato slova mu nemůže odpustit předsedkyně TOP 09 Markéta Adamová Pekarová. V poslední době pak za informaci ,hodnou mistra „strašení“ , pronesl, že nás čeká až 8000 infikovaných denně. Při počtu testů kolem 20000 za den by tak muselo být virem nakaženo bezmála 50% testovaných. Současný stav je mezi 10 až 15%.
Podle různých anket v médiích se zdá, že strach z viru českou populaci úplně neopustil. Asi polovina má stále z viru velké obavy, zatímco druhá polovina obavy nemá nebo jí je tato otázka „ukradená“. Mezi zastrašené patří jistě nejvíce lidé starších generací, možná mého věku. Mezi „nebojácné“ jistě patří převážně mladá generace. Najít mezi těmito extrémy rovnováhu je jistě nesmírně složité a jsem zvědav jak si Prymula bude v této záležitosti počínat. Je to svým způsobem „tanec mezi vejci“.
K výměně ministra přikročil Babiš po „zralé“ úvaze. Bylo podle něj třeba udělat výrazný krok dva týdny před krajskými a senátními volbami, který by voliče ANO přesvědčil o tom, že on, Babiš, má stále situaci pevně v rukách. Zda je výměna ku prospěchu věci, si dovolím pochybovat. Prymula se mi jeví jako „omezovač“ a bude velmi zajímavé sledovat jeho souboj s Babišem, který chce udržet ekonomiku v chodu. To podstatné se ale dovíme zřejmě až po volbách. Obávám se, že právě po volbách Prymula „přitvrdí“ a dočkáme se nošení roušek venku, plošného omezování výuky na školách včetně základních. Samozřejmě to bude záviset i na číslech. Podle jednoho z expertů jsme tu měli mít tento týden 4000 infikovaných denně a příští týden 10000. Nějak se ty katastrofické předpovědi nevyplňují. Schází mi tu zejména v médiích hlasy epidemiologů, kteří se na věc dívají pragmaticky a nestraší společnost. Jsou také mezi námi, média jim ale nevěnují žádnou nebo malou pozornost. Oni totiž nehovoří o covidových číslech, pouze tvrdí, že i obyčejná chřipka nakazí ročně milion i víc osob, zemřou na ní až tisíce osob ročně a nic se vlastně neděje. A jak vyplynulo z posledního průzkumu, proti chřipce se chce letos nechat očkovat asi 30% dotázaných. Z toho je vidět, že se virů zas až tak moc nebojíme.
Nechejme Romanu Prymulovi pár dní na rozkoukání. Možná, že nakonec budeme příjemně překvapeni tím, že nebude přítelem zavírání – tedy těch škol!
