Až se bude česká opozice po volbách letos i příští rok ptát, proč má takové výsledky, bude jí nutné připomenout její aktivitu během virové krize v čase nouzového stavu.
Piráti a ODS získali dostatečnou podporu pro svolání mimořádné schůze Sněmovny k projednání postupu vlády při epidemii. Konat by se měla příští týden. Součástí jednání by mělo být také projednání návrhu na zřízení vyšetřovací komise k ministerským nákupům ochranných pomůcek. „Během krize jsme byli jako konstruktivní opozice zdrženliví. Nicméně teď je situace pod kontrolou a je ve veřejném zájmu, abychom nákupy prověřili, vyvodili odpovědnost a navrhli zlepšení systému,“ uvedl předseda Pirátů Ivan Bartoš.
České opoziční strany s největší voličskou podporou podle průzkumu volebních preferencí, hodlají zřídit vyšetřovací komisi, která by prověřila nákupy ochranných pomůcek. Rády by totiž vládu „nachytaly“ při nehospodárnosti. Podle Nejvyššího kontrolního úřadu totiž byl rozdíl v cenách za ochranné pomůcky, které nakupovalo Ministerstvo zdravotnictví ,mnohonásobný. NKÚ proto již začal s kontrolou a poslanci by měli mít taky takovou „seperkomisi“. Tam by byla „vhodná“ příležitost kroky vlády kritizovat, zejména tak zvanou „nehospodárnost“.
Obecně ze strany opozice, a to jak ODS i ČPS, zaznívají teze o „chaosu“ v rozhodování vlády při přijímání opatření v rámci nouzového stavu. Co se údajné nehospodárnosti týče, opozice často návrhy vlády trumfovala (místo „pětadvacítky“ chtěla „třicítku“), místo 500 Kč na den chtěla 700 nebo 900 Kč. To samozřejmě žádná nehospodárnost nebyla, to jen opozice myslela na „obyčejné lidi“.
Nákupy ochranných pomůcek během počátku nouzového stavu před zahájením leteckého mostu s Čínou, skutečně mohly být výrazně „předražené“, protože v té době začala Evropa kupovat pomůcky ve velkém, zadržovala již sjednané objednávky a ceny se tak skutečně mohly vyšplhat do astronomických výšek. Někdy v lednu byla cena roušky v sadě za korunu, když se o tom začalo mluvit, stoupla cena na 5 Kč/kus a postupně se vyšplhala až k několika desítkám korun. Z Číny roušky chodily asi za 80 Kč/kus a Česko utratilo několik miliard. Taková prostě byla situace a draho pak nakupovala z Číny celá Evropa. USA dokonce Čínu obvinily z toho, že nejprve skoupila ochranné pomůcky ve světě, aby pak na nich vydělávala. To už ale byla a je „obyčejná“ politika.
Opozice má samozřejmě kontrolní funkci v každé demokratické zemi na světě. Nicméně její politika během nouzového stavu vůbec nebyla „konstruktivní“, jak tvrdí například Ivan Bartoš. „Přidaná“ hodnota pirátské politiky tak byla zejména v tom, že finanční pomoc státu je nedostatečná. Ostatně, na ČT24 v pořadu Události, komentáře vystoupila i Helena Horská, členka občanské iniciativy KoroNERV-20, která v diskusi s ministryní Alenou Schillerovou na vládní pomoci viděla jen samé nedostatky. Zpochybňovala výši pomoci státu. Právě podobné inciativy jako výše uvedená kritizují vládu téměř za vše, co podnikne. Argumenty Schillerové iniciativy „neberou“ a vytvářejí si vlastní tabulky a propočty. Z nich pak také hodně čerpají právě naši piráti.
Ať už vyšetřovací komise v poslanecké sněmovně vznikne nebo nevznikne, pomalu ale jistě se dostáváme do situace, která byla předpokládaná. Opozice začne „vyšetřovat“ a „zkoumat“ vydaná nařízení během nouzového stavu ne proto, abychom se vyhnuli chybám v budoucnu, ale proto, aby dokázala, že vládní aktivita byla „chaotická“. Přesto je zapotřebí hodnotit vládní aktivitu podle faktů a čísel. Vládní nařízení a řada zákazů se promítla do příznivých čísel z hlediska jak počtu nakažených osob, tak počtu zemřelých s nákazou COVID-19. A tyto statistiky nelze jen tak pominout v zájmu politického boje. Domnívám se, že většina populace si je faktů dobře vědoma a bude politiku hodnotit právě podle výsledků. A to by mohl být jeden z důvodů, proč by měly opoziční strany uvažovat o změně strategie. Zdá se ale, že hlavní opoziční strany chtějí jet v „zajetých kolejích“ politiky Antibabiš, a s ní spojené útoky na českou vládu a Andreje Babiše zvláště. A i když všem opozičním stranám všechny dosavadní průzkumy ukazují, že jsou stále „na svých“ a žádný příliv voličských preferencí se nekoná, nejsou schopny a zvláště ochotny na situaci adekvátně reagovat a svou politiku změnit.
