Bývalý premiér Petr Nečas se v ČT v Událostech vyjádřil k zamítnutí stížnosti Jany Nečasové v kauze zneužití vojenské rozvědky. Podle Nečase jde o politický proces.
Bývalý premiér vlády vzešlé z voleb roku 2010 Petr Nečas se bez uvozovek proslavil tím, jak hloupě a trestuhodně skončila jeho premiérská kariéra. Po tak zvaném policejním zásahu na Úřadu vlády v červnu 2013 následovala nejprve Nečasova reakce, v níž vyjádřil odhodlání pokračovat ve funkci předsedy vlády, aby po několika málo dnech podal demisi.
Tehdy už byl v prezidentské funkci po prvních přímých volbách prezidenta Miloš Zeman. Neznáme samozřejmě všechny okolnosti té vypjaté situace, ODS po demisi Nečase navrhovala do funkce premiérky Miroslavu Němcovou. Zeman ale využil a zneužil situace k tomu, aby do funkce premiéra jmenoval Jiřího Rusnoka, pozdějšího guvernéra ČNB. Rusnokova vláda ale nezískala důvěru poslanecké sněmovny, ta se navíc dobrovolně rozpustila a následovaly předčasné volby na podzim 2013. Rusnokova vláda tak vytvořila neslavný rekord vládnutí bez důvěry poslanecké sněmovny.
Nečasova aféra způsobila těžké poškození politiky ODS. V předčasných volbách získala ODS 7,72 % hlasů, za další čtyři roky v roce 2017 11,32 % - viz wikipedie. V roce 2021 už ODS samostatně nekandidovala a jen tento krok vytvořil situaci, po které bylo možné vytvořit vládu s premiérem z ODS.
Je smutnou ironií, že Petr Nečas, vnímaný před aférou jako slušný člověk s rodinným zázemím, doslova „dojel“ na vztah se svou podřízenou, Janou Nagyovou, nyní jeho druhou ženou. Pokud Nečas s vážnou tváří tvrdí, že stíhání jeho současné ženy a jeho osobně je politickým procesem, plete si pojmy. V jeho případě jde o proces s bývalým politikem, který se bohužel zachoval v rozporu s hodnotami, které formálně prosazoval. Je to možná pochopitelné lidsky, bohužel v jeho ústavní pozici premiéra České republiky z toho vznikla aféra obrovských rozměrů, kterou nelze odbýt tím, že se jedná o politický proces.
To už kauza Čapí hnízdo má větší potenciál být označena jako politický proces. Byla na Andreje Babiše vytažena až tehdy, když se „zapletl“ do vysoké politiky a začal vadit tehdejšímu koaličnímu partnerovi – ČSSD. Je skandální, pokud státní zástupce rozhodl o zastavení stíhání všech účastníků kauzy v době, kdy byl Babiš premiérem a nejvyšší státní zástupce vrátil ke stíhání Babiše a jeho úřednici, která se pod žádost o dotaci podepsala. A jako politické rozhodnutí lze bezesporu označit nové rozhodnutí stejného státního zástupce, který Babiše poslal k soudu, když už nebyl premiérem. V případě Babiše se jedná o posuzování případu zákony přijatými dávno po udělení dotace v roce 2008. Ale to je v podmínkách české justice velmi častý jev.
Připomeňme si kauzy tak zvaných solárních baronů, které soudy vesměs zprošťovaly viny, takže byl vytvořen dávno po investičním boomu z let 2009/10 závazný justiční příkaz – judikát – jak „trestnou činnost“ solárních baronů soudit. A podle tohoto mustru se jede, hlava nehlava.
V USA to ovšem dělají také, jen trochu jinak. Aby mohl být z trestného činu sexuálního obtěžování obviněn bývalý prezident Donald Trump, vytvořil stát New York nový zákon, který umožňuje po dobu jednoho roku nahlašovat sexuální obtěžování i v případech, které jsou jinak podle amerických zákonů promlčené. A Trump už byl díky tomuto novotvaru obviněn ze sexuálního napadení z počátku devadesátých let minulého století. To je bezesporu politické rozhodnutí a politický proces, jen velmi „nenápadně“ zabalen do retroaktivního zákona. Tak se to dělá v USA.
Takže si to shrňme: Proces s Nečasem a jeho ženou není politický, nýbrž proces s bývalým politikem a jeho bývalou podřízenou, která byla nachytána při zneužívání svého postavení. Babiš je souzen za své aktivity z let 2007/8 optikou zákonů platných v současnosti a zde bych se dokonce odvážil připustit i to, že se jedná o politický proces vzhledem k tomu, že je Babiš stále politicky činný, a dokonce kandiduje na hlavu státu. Trump bude souzen na základě retroaktivity zákona, který umožňuje soudně projednávat i případy, které by byly podle jinak platných zákonů považovány za promlčené. I zde je možné hovořit o politickém procesu, protože Trump je stále politicky činný a oznámil svůj úmysl ucházet se o funkci prezidenta USA ve volbách 2024. Nečas tak není a nikdy nebyl obětí politického procesu, ale trpí za své aktivity z doby, kdy vykonával premiérskou funkci. To jsou jasná fakta.
