Nově zvolený ombudsman Stanislav Křeček přijel k úřadu a čekali ho tam zástupci podporovatelů a odpůrců. Ti druzí ho nechtěli pustit do budovy úřadu hlavním vchodem.
Tak zvaní „aktivisté“ si počkali na příchod nového ombudsmana do úřadu v Brně a obsadili vstupní schody do objektu a bránili tak Stanislavu Křečkovi ke vstupu do objektu. Přivolaná policie pak vyzývala k uvolnění schodiště a když „aktivisté“ neprojevovali žádoucí aktivitu, všechny aktivisty postupně odnesla ze schodů. Několik, snad 7 aktivistů, tak může čelit postihu.
Křeček situaci popsal jako „konec demokracie“. Poté se potkal s končící ombudsmankou Annou Šabatovou a převzal od ní formálně úřad, do kterého byl zvolen. Šabatová pak promluvila k několika zaměstnancům úřadu, kteří se s ní přišli rozloučit o opustila budovu.
Dlužno dodat několik poznámek k tomuto ostudnému průběhu nástupu nového ombudsmana do úřadu.
Na prvním místě bych upozornil na vyjádření končící ombudsmanky Šabatové ke kandidatuře Křečka, která se vyjádřila tak, že Křeček není „vhodný“ kandidát. Kromě jeho vysokého věku se jí nezdál jeho přístup k ochraně práv, zejména k ochraně práv menšin. U státního úředníka, jakým ombudsman bezesporu je, je mírně řečeno „zvláštní“, když se končící úředník či úřednice vyjadřuje k osobě svého nástupce či nástupkyně. Stačí dodat, že sama Šabatová byla do funkce zvolena v čase vlády ČSSD, ANO a lidovců v roce 2014 a ve volbě porazila právě Křečka. Mezi Křečkem a Šabatovou to občas velmi „jiskřilo“, takže tvrzení Šabatové o tom, že Křeček nemá na to být dobrým ombudsmanem přebíjel Křeček tím, že si Šabatová z úřadu udělala „neziskovku“.
Druhým „podnětným“ nápadem bylo stanovisko aktivistů Milionu chvilek pro demokracii, že pokud bude ombudsmanem zvolen právě Křeček, uspořádají proti němu další demonstraci. Tuto svou hrozbu pak po zvolení Křečka specifikovali tím, že uspořádají řadu protestů v krajských městech a zakončí je v Praze. Chvilkaři tak podle některých poslanců vyprovokovali ne zcela rozhodnuté poslance k tomu, aby Křečkovi svůj hlas dali. Byla to tedy jakási negativní reklama, o které se tvrdí, že často pomůže právě těm, kteří jsou nejvíce kritizováni. Andrej Babiš by o tom mohl vyprávět.
Radikalizace, či chcete-li nerespektování pravidel demokracie, je ostatně výdobytkem posledních několika let. Mladí příznivci „Milionu chvilek“ se tak cítí posilněni a sahají k akcím, ke kterým by si dříve netroufli. Považují totiž parlamentní demokracii rovněž za „žvanírnu“ (tak se ostatně někdy vyjadřuje i Babiš) a chtějí vidět změnu teď a tady bez ohledu na výsledek voleb. Věří, že pokud se jich na Letnou sjede z celé republiky bezmála tři sta tisíc, mají plné právo na to prosazovat své názory i jinak než pokřikem a transparenty.
Jak si povede Křeček v úřadu ombudsmana bude patrné po nějaké době. On sám by chtěl zejména řešit problémy jednotlivců s rozhodováním státních institucí a nepovažuje za správné, aby úřadu dominovala agenda práv menšin právě na úkor práva jednotlivce. Hovoří o „návratu ke kořenům“ úřadu, který vznikl s předpokládaným počtem 40 zaměstnanců a dnes jich má trojnásobek. Současná zástupkyně ombudsmana Monika Šimůnková ve vyjádření pro ČT uvedla, že úřad musí plnit jemu svěřenou agendu, ale že o proporcialitě je ochotná se bavit. Podle zprávy právě ona má převzít ochranu práv menšin. Přitom od 9. ledna t.r. jí odstupující ombudsmanka pověřila jinou agendou, a to výkonem působnosti v agendách ochrany práv dětí a rodiny, životního prostředí, stavebního práva, dopravy, daní, přestupků nebo práva na informace.
Bude proto zajímavé sledovat vývoj ve vztazích dvou nejvyšších představitelů úřadu Veřejného ochránce práv. Zda to mezi nimi bude „klapat“ se uvidí během několika měsíců. Moc bych na to ale nesázel.
