Nerudová by to vzala!

Pokud by padla vláda slibujícího Petra Fialy, byla by Danuše Nerudová, hvězda prezidentské kampaně, ochotná premiérské křeslo vzít. Je to k hlubokému zamyšlení nebo spíše k smíchu?

Danuše Nerudová, která kandidovala v lednu neúspěšně na hlavu státu, srší sebevědomím. V rozhovoru pro nové vydání časopisu Respekt řekla, že by přijala pověření sestavit vládu, kdyby ji o to někdo požádal. Nerudová má příští rok vést kandidátku STAN pro volby do Evropského parlamentu spolu s Janem Farským a má ambici být eurokomisařkou.

Nerudová se spojila s hnutím STAN a má dokonce nemalé ambice i v eurovolbách. Má tedy ambici být eurokomisařkou. Pokud jde o genderovou vyváženost, pokračovala by ve šlépějích eurokomisařky Věry Jourové, kterou do Bruselu vyslalo hnutí ANO. Nicméně, hnutí ANO má smůlu, protože je na sklonku pětiletého funkčního období opouští „těžká váha“ Dita Charanzová, která byla bruselskými úředníky vyhlášena špičkovou europoslankyní. Dita Charanzová byla v roce 2017 vyhlášena bruselským serverem Politico jedním ze 41 nejvlivnějších poslanců Evropského parlamentu a zařazena mezi nejvýraznější osobnosti EP, které se věnují rozvoji digitálního prostředí. Ve stejném roce ji Politico zařadilo mezi dvacítku nejvlivnějších žen, které „hýbou Bruselem“ (Women who shape Brussels 2017), ve stejném žebříčku byla zařazena i v letech 2018 a 2020. V roce 2023 byla serverem EU Matrix vyhlášena šestým nejvlivnějším europoslancem ze všech 705 poslanců. V červnu 2023 uvedla, že ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2024 již za hnutí ANO kandidovat nebude. Jako důvod uvedla nesouhlas s konzervativním směřováním hnutí.

Jak u Jourové, tak u Charanzové a předtím i dalším europoslancům zvolených za ANO po uplynutí téměř celého volebního období „docvaklo“, že je jejich mateřské hnutí „nekompatibilní“ s eurohujerskou politikou, která se k nám line právě prostřednictvím bruselského serveru Politico. A důvod Charanzové, tj. údajně „konzervativní“ směřování hnutí ANO, je rovněž velmi zajímavý. Inu, Andrej Babiš už není premiérem, a tak jsem to zabalila?

Nerudová má však nespornou výhodu v tom, že hnutí, které si ji vybralo do čela, je bezpochyby jedním z nejvíce proevropských hnutí v Česku. Zde nehrozí, že by na konci volebního období musela Nerudová vycouvat jako Charanzová. Jiná věc je ovšem ta, kolik voličů STAN s Nerudovou včele získá. Zdá se totiž, že Nerudová se cítí nejen na eurokomisařku s „dálkovým“ vlivem, ale dokonce i na premiérku. Tady bychom ale měli rozhodně zpozornět ještě více než v případě Nerudové jako eurokomisařky.

V současné chvíli mi přijde její ochota postavit se do čela vlády docela slušným kopancem proti vládě, kde je hnutí STAN významně zastoupeno. Být sebevědomý či sebevědomá je velice krásná věc, ale Nerudová si zdá se neuvědomuje, že vládní koalice, v níž je STAN zastoupeno, premiéra, a to velmi hodného a slušného, má. Je tak hodný a slušným, že na ochotu Nerudové „to vzít“ ani nereagoval. Je totiž pravdou, že jeho vláda má docela jiné problémy.

Opět zde musím konstatovat, že kritika vládní politiky není jen soustředěna do opozičních lavic, ale  politika vlády udivuje i někdejší představitele pravicové politiky včetně hlasitého kritika současných poměrů Miroslava Kalouska. Kalousek má za sebou také pár průšvihů a byl suverénně nejméně oblíbeným politikem podle CVVM. Nicméně, pokud se dnes podíváme na popularitu aktuálně činných politiků ve vládě podle CVVM, vládní politici mají vesměs unikátně nízkou podporu a řadu vládních politiků dokonce i v ministerských křeslech nezná více než 50 % respondentů. To je naprosto unikátní jev. Upozorním na dlouhý rozhovor s Kalouskem zde. Z rozpočtu na příští rok je bramboračka, a tak to nemůže dopadnout dobře, řekl Novinkám exministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). Hlavou kroutil nad tím, jak vláda z plánovaného deficitu 210 miliard korun vytvořila 252. Někdo podle jeho slov původní návrh „zboural“. V podcastu Politalk mluvil i o tom, že vládě chybí leadership a že ji podporuje jenom proto, že opozice je ještě horší. Nevěří jí ale její odhodlání dělat něco s veřejnými financemi.

Kalousek vládu tvrdě kritizuje, avšak kromě toho tvrdí na hodně místech, že „jiná vláda by byla ještě horší“. V tom má možná pravdu, ale existuje stále i drobná naděje že by jiná vláda mohla být o chloupek lepší. Zde ovšem nepočítám s variantou, že by to Nerudová vzala, ale s variantou, že snad v ODS jsou lidé daleko schopnější než ti, kteří dnes ve vládě ODS reprezentují. Ministr financí dělá skutečně politiku „pod obraz“ a premiér už toho nasliboval tolik, že už mu nevěří ani Kalousek.

Obecně lze konstatovat, že se naplnily předpovědi těch, kteří ve spletenci pětikoalice upozorňovali na výrazné názorové rozdíly na řadu podstatných ekonomických i čistě politických otázek. Právě to je důvod oné „bramboračky“ (jak jí jinak jako polévku doslova miluju), kterou vláda i premiér osobně předvádějí dnes a denně. Antibabišovská koalice je prostě názorově natolik nesourodý projekt, že to vlastně ani jinak dopadnout nemohlo.

Jako skvost chybné politiky této vlády pak ční úprava plateb České televizi a Českému rozhlasu. Krásně to popsal Martin Zvěřina.  Jenže takzvaná velká mediální novela, kterou prý koalice připravovala rok, počítá i s novinkami. Například by se měla povinnost platit poplatky vztahovat i na domácnosti bez televize, ale s počítačem, tabletem či mobilem, tedy prakticky na všechny v zemi. A další významnou novinkou je platba firem na základě počtu zaměstnanců. To se jim fakt nelíbí. A jak Zvěřina přesně komentuje, v čem je „přínos“ tak zvané „veřejnoprávnosti“ ČT a ČR. Bez ohledu na naše debaty a konečnou výši poplatků vliv a význam veřejnoprávních médií stále klesá. A s tím nepohne ani největší mediální novela.

Je to jen další nezvládnutý „balíček“ vládní politiky. A tak bychom mohli pokračovat….