Angela Merkelová oznámila svou kandidaturu na šéfku CDU a na kancléřku Spolkové republiky Německo. Stalo se tak těsně po návštěvě Baracka Obamy v Německu.
Oznámení o kandidatuře Merkelové bylo současně doprovázeno tím, že jí podporuje 55% německých voličů. To je poměrně velmi slušný výsledek, i když se i u nás podpora současného prezidenta pohybuje na podobných hodnotách. Přesto, a zde lze nalézt velkou analogii, působí Merkelová na některé své politické odpůrce zejména z Alternativy pro Německo jako Zeman na „pražskou kavárnu“.
Problém německé politiky je podobný jako v dalších evropských zemích. Partaje si během uplynulých let relativního klidu a míru vychovaly politiky, kteří jsou v zajetí partajních zvyklostí a často nemají vůbec žádnou zkušenost z reálného života. Scházejí se mezi sebou, diskutují mezi sebou a nikoho, kdo se nepřizpůsobí, mezi sebe nevezmou. Proto není překvapivé, když se s novými tématy hlásí nové strany a hnutí.
Merkelové vážně uškodil průběh loňské migrační vlny, která umožnila několik měsíců dlouhý průnik statisíců imigrantů do Německa. Merkelová pak řekla něco, co bylo široce i naším prezidentem Milošem Zemanem interpretováno jako „pozvánka do Evropy“, když slíbila, že lidé z válkou postižené Sýrie vždycky naleznou v Německu podporu a bezpečí. Problém nastal v tom, že se ze „Syřanů“ nakonec často „vyklubali“ zcela jiné národy a národnosti a až do uzavření balkánské trasy se tak do Německa dostaly statisíce „Syřanů“. Nyní má spolková vláda hodně starostí s tím, jak vyhošťovat ty, kterým nebylo přiznáno právo na azyl tak, aby to mohla „prodat“ v domácí politice.
Nicméně, německé ekonomice se daří a většina Němců tak skutečně může být s německou vládou na čele s Merkelovou velmi spokojená. Volby do Spolkového sněmu v Německu proběhnou až po inauguraci nového amerického prezidenta a bude záležet na nové americké administrativě, jak k Německu přistoupí. Neočekává se ale žádný dramatický vývoj, jediným „mráčkem“ bude pravděpodobně odložení zóny volného obchodu mezi EU a USA nebo její výrazné přepracování podle not nové americké administrativy.
Jedinou neznámou zůstává, zda se podaří evropským tajným službám podchytit teroristickou aktivitu islamistů v Evropě poté, co se je podaří vojensky porazit v Iráku. Právě nové teroristické útoky na německé cíle by mohly vážně zkomplikovat cestu Merkelové za vítězstvím ve volbách. Alternativa pro Německo se zatím příliš koncentrovala na islamistickou hrozbu a její ekonomický program - odklon od eura a konec eurozóny - většina Němců považuje za příliš radikální. Pokud se ekonomice daří, voliči neradi mění své vůdce.Odhad volebních výsledků podle https://bundestagswahl-2017.com/prognose/
CDU/CSU si tak sice stále udržuje náskok, proti minulým volbám však musí počítat se ztrátou asi 8% , SPD se rovněž musí smířit se ztrátou kolem 3%, na migrační krizi profituje AfD se ziskem asi 7,5% proti minulým volbám.
Merkelová tedy uspět může, zda volební zisky CSU/CDU budou stačit na vytvoření vládní koalice se však ukáže samozřejmě až po volbách.
