Lubomír Zaorálek, bývalý ministr zahraničí Sobotkovy vlády a nynější předseda zahraničního výboru poslanecké sněmovny, by měl podle ODS a STAN za své výroky o stažení z Afghánistánu „pykat“. Opravdu?
Pro stažení českých vojáků se vyslovil exministr zahraničí, Lubomír Zaorálek z vládní ČSSD. „Situace v Afghánistánu se zhoršuje, budeme na to muset reagovat,“ řekl Zaorálek. „Je třeba hledat cestu, jak kontingent postupně stáhnout. Afghánistán je cíl, který je mlhavý,“ řekl.
V pořadu Otázky Václava Moravce došlo na Zaorálkovy výroky a předsedové ODS Petr Fiala a STAN Petr Gazdík s nimi nesouhlasili. „Mělo by to být na odstoupení z postu předsedy zahraničního výboru, představitel zahraničního výboru by něco takového říkat neměl,“ uvedl Gazdík. Předseda KSČM v tom samém diskusním pořadu prohlásil: „Zaorálek neměl právo tohle říkat, neměl v červnu zvednout (pro schválení misí) ruku. Je to nešťastné,“ řekl v pořadu Filip.
Právě předseda komunistů Vojtěch Filip argumentoval nejracionálněji. Zaorálkovo prohlášení dal do souvislosti s hlasováním o dalším pokračování misí české armády, mimo jiné i v Afghánistánu. Pokud si člověk dá tu práci a analyzuje, co Zaorálek řekl, zas až tak hrozné se jeho stanovisko nezdá. Mnohem horší je Zaorálkovo „eurohujerství“, které praktikoval ve funkci ministra zahraničí. Nejvíce pokrytecké je na Zaorálkovu vyjádření tvrzení, že Afghánistán je „mlhavý cíl“. Tak mlhavý skutečně není. Právě při diskusi v poslanecké sněmovně o další účasti české armády na afghánské misi letos v polovině roku měl Zaorálek možnost na údajný „mlhavý cíl“ upozornit. Nejen že neupozornil, ale mise české armády včetně Afghánistánu schválil.
To, že se bude muset další strategie Západu v Afghánistánu promyslet, je zřejmé. Zejména v souvislosti s tím, že afghánská vláda podle všeho usiluje o oficiální jednání s Talibanem. Podle zpráv, které jsem zaslechl v Českém rozhlasu, by k takovým jednáním dokonce mohlo dojít v Rusku.
Zaorálkovo prohlášení mělo ještě jeden efekt. Proti němu zvedli hlas dokonce i vojáci ve vysokých funkcích. Nejznámější je stanovisko generála Karla Řehky. Trefnou poznámku však k Zaorálkovi měl i generál Petr Pavel. V roli ministra zahraničí měl L. Zaorálek minimálně dvakrát ročně možnost na jednání severoatlantické rady vyjádřit svůj názor na „ strategicky nezvážené rozhodnutí“. Neslyšel jsem ho ani jednou….
Na Zaorálkovi je vidět, jak ČSSD, kdysi strana s podporou kolem 35% hlasů, klesá k postupné nevolitelnosti. Její představitelé by se rádi zase stali „populárními“ a obecně by se strašně rádi vrátili na politické výsluní. Jen tak lze pochopit poslední Zaorálkovy teze o Afghánistánu. Pokud by Zaorálek měl za něco pykat, pak za to, jakým způsobem se chce „vyvinit“ z vlastní odpovědnosti za politiku, kterou čtyři roky pomáhal ve vládě Bohuslava Sobotky realizovat. Zatím to vypadá tak, že by sice mohl být při „dobré vůli“ odvolán z čela zahraničního výboru poslanecké sněmovny. Bylo by to ale jen gesto, v nichž si navrhovatel Petr Gazdík ze STAN tak libuje. Vypadá to totiž tak, že pykat nakonec bude celá Zaorálkova partaj, pokud se trend její nepodpory prodlouží a její preference klesnou trvale pod 5%. A jde to sice pomalu, ale jistě.
