Kandidátka na prezidentku Francie Marine Le Penová prohlásila, že připojení Krymu k Rusku nebylo nezákonnou anexí. Vysloužila si zákaz vstupu na Ukrajinu.
Marine Le Penová pluje vytrvale proti hlavnímu proudu evropských politiků. Prohlásila, že obsazení Krymu Ruskem „nebylo ilegální“, protože se na Krymu uskutečnilo referendum a obyvatelé Krymu hlasovali pro připojení k Rusku. Ukrajinská vláda se proto rozhodla zařadit Le Penovou na seznam nežádoucích osob, které nemají povolen vstup na Ukrajinu.
Podle zpráv z minulých dnů má Le Penová velký problém s finančním pokrytím své prezidentské kampaně. Již dříve si půjčila u ruské banky a vypadá to tak, že nadbíhá Rusku opět i z finančních důvodů. Formálně se jistě udělalo v případě odtržení Krymu vše „téměř“ podle mezinárodního práva, důraz kladu na slůvko „téměř“.
Je totiž zřejmé, že referendum o odtržení části území státu a jeho připojení ke státu sousednímu musí být podle mezinárodního práva organizováno státem, jehož je inkriminované území součástí. Protože Krym je podle mezinárodního práva stále integrální součástí Ukrajiny, muselo by být referendum o odtržení od Ukrajiny a připojení k Rusku organizováno administrativou Ukrajiny. Jak známo, a ruský prezident to ostatně naplno přiznal, Krym byl obsazen vojáky bez označení příslušnosti (tj. ruskými vojáky „na dovolené“) ještě před referendem a pod „ochranou“ těchto vojáků bylo během přibližně deseti dnů zorganizováno referendum o odtržení Krymu od Ukrajiny a připojení k Rusku. Le Penová má tedy pravdu, že proběhlo referendum a že se obyvatelé Krymu vyjádřili pro připojení k Rusku, bohužel všechny tyto kroky byly vlastně úplným popřením mezinárodního práva. Ukrajinská vláda byla v této otázce zcela ignorována a referendum se konalo již na okupovaném území.
Není jasné, jaké důsledky bude mít prohlášení Le Penové na vývoj francouzské volební kampaně. Proruské stanovisko může být pro řadu Francouzů, kteří nejsou Rusku nijak zvlášť nakloněni, spíše impulsem k tomu, aby se přiklonili na stranu vítěze primárek francouzské pravice Francois Fillona. Podle posledních průzkumů by pro Fillona hlasovalo v prvním kole francouzských voleb 23 až 28% voličů, pro Le Penovou 22 až 24%, na třetím místě je bývalý ministr hospodářství Emmanuel Macron s 16 až 24 %. Předpokládaný kandidát francouzské socialistické levice a bývalý premiér Manuel Valls by získal pouze 12 až 13% hlasů a do druhé kola voleb by vůbec nepostoupil. Le Penová, která byla dlouho považována za jistou postupující do druhého kola, se tak musí obávat rostoucí popularity Macrona. Podpora ruskému postupu v případě Krymu jí může poškodit. A vlastně ani nevidím žádný rozumný důvod k tomu, aby Le Penová do prezidentské kampaně ve Francii tahala ruskou kartu. Její vyjádření podporující Rusko má tak zřejmě jediný smysl - zvýšit šance na ruské peníze pro její kampaň. Hra s ruskou kartou jí ale vůbec nemusí vyjít.
