Evropská unie prokázala zvláštní dar zničit důvěru nás, občanů EU, ve schopnost zvládnout i tak jednoduchý úkol, jakým je zajištění dostatečného množství vakcín pro zvládnutí pandemie.
Groteska s rozdělováním údajných vakcín „navíc“ – v době, kdy firmy dluží desítky procent ze slíbených dodávek, je termín vakcíny „navíc“ naprosto „dokonalý“ – nemá konce. Portugalsko, současný stát předsedající EU, navrhlo řešení rozdělení vakcín tak, že 10 milionů dávek bude rozděleno do 19 zemí podle počtu obyvatel. Proč do 19 zemí? Inu proto, že rakouský kancléř Sebastian Kurz napadnul způsob dělení vakcín, který neodpovídal dohodě premiérů a prezidentů o tom, že se vakcíny budou rozdělovat podle počtu obyvatel. A oněch 8 států, které se na rozdělení vakcín nyní podílet neměly, prostě již dříve dostaly více, než odpovídalo počtu obyvatel jejich zemí. Někdo „chytrý“ totiž „vymyslel“ obezličku, která započítávala výši objednávek, a vakcíny se začaly rozdělovat podle výše objednávek, a ne podle počtu obyvatel.
„Solidarita“, kterou náhle pocítily státy, které odebraly více než odpovídá počtu obyvatel, tedy není žádnou solidaritou, ale jenom prázdné gesto. Kancléř Kurz dokonce požadoval, aby některé země, právě jako Česko s nadprůměrným výskytem počtu infikovaných, byly ještě o něco zvýhodněny. Česko tak mělo slíbeno až 300000 dávek. Pak se ale něco „zadrhlo“ a Portugalsko prohlásilo, že finální návrh rozdělení vakcín bude realizován tak, že státy dostanou přesně tolik dávek, kolik odpovídá počtu jejich obyvatel, a Česko tak dostalo 239000 dávek. Rakousko, Česko a Slovinsko s návrhem nesouhlasily a přesto byl tento návrh prohlášen za schválený.
Co se stalo? Server Politico označil výsledek jednání za „ostudnou porážku Rakouska, Česka a Slovinska“ s tím, že novinky.cz to interpretovaly po svém jako „Ostudná porážka Babiše“. Česko tak mělo díky neschopnosti Babiše přijít o 61000 dávek. Ozvala se česká opozice – konkrétně SPOLU – která slovy Martina Kupky z ODS označila výsledek za „selhání manažerských schopností“ Andreje Babiše. Přisadila si i Markéta Pekarová Adamová z TOP 09 a ozval se i Marian Jurečka za lidovce. Prostě, Babiš je lump, který připravil Česko o dávky a ohrozil zdraví českých občanů. Jan Hamáček, předseda potápějící se ČSSD, pak na kameru prohlásil, že o vakcínách jedná Babiš a on se ho bude na vládě ptát, jak je to možné
Následovalo ale několik zajímavých zpráv, které ale i ČT uvedla jakoby náhodou zcela v jiných souvislostech. Nejprve bylo oznámeno, že Rakousko poskytne Česku 30000 vakcín a Slovinsko 10000 vakcín a další den oznámilo Maďarsko, že poskytne 40000 vakcín. ČT uvedla, že není jasné, zda to budou vakcíny schválené Evropskou lékovou agenturou, aby asi za pět minut ČT oznámila, že „právě teď“ dostala zprávu českého premiéra, že to budou vakcíny schválené EU. Pak ale také ČT uvedla, že jednání o rozdělování vakcín na úrovni EU „stále pokračuje“.
Výsledek? Česko mělo dostat 300000 vakcín. Bylo ale potrestáno společně s Rakouskem a Slovinskem za to, že „šťourá“ do tohoto procesu a Portugalsko oznámilo, že dostaneme jen 239000. Rakousko, Slovinsko a Maďarsko pak Česku slíbily 80000 vakcín, takže Česko dostane místo 239000 celkem 319000 vakcín. Kdo tedy manažersky selhal? Babiš? EU? SPOLU?
Výše uvedené nemění nic na mém názoru, že EU skandálně selhala a že se z vakcinace stal předmět politikaření, které se v jednotlivých členských státech zneužívá v politickém boji a v Česku a Německu obzvláště, protože se zde blíží na podzim parlamentní volby. Pravda je stále stejná – v EU se očkuje pomalu a místo uvolňování restrikcí se vrací plošné zákazy, které otravují život ve Francii, Itálii, Česku i Německu, ale i v Polsku atd. Stát s nejrychlejším postupem v očkování, Maďarsko, se do této pozice dostal díky využívání ruské a zejména čínské vakcíny, a i tak tam pandemie nabírá obrátky. Přesto se ale Maďarsko zřejmě stane státem, kde bude dosaženo nejrychleji vakcinace 50% populace, což už by se mělo podle zkušeností Izraele promítnout do radikálního snížení počtu nemocných v nemocnicích a zejména na jednotkách intenzivní péče.
Závěr – když je něčeho málo, nelze spravedlivě rozdělovat. To známe velmi dobře ze socialistického Československa, že ano!
