EU dosáhla kompromisu?

Jednání nejvyšších představitelů zemí EU se nakonec dokázalo shodnout na výrazné podpoře Ukrajiny částkou 18 miliard euro. Na své si přišlo i Maďarsko a Polsko.

Českému předsednictví EU, které končí na konci letošního roku, se nakonec podařilo schválit finanční podporu Ukrajině ve výši 18 miliard euro formou dlouhodobého úvěru. Velvyslanci se v pondělí večer shodli na společné půjčce 18 miliard eur (asi 440 miliard korun) pro Ukrajinu a globální patnáctiprocentní dani pro velké nadnárodní firmy. Na Twitteru to oznámilo české předsednictví Rady EU. Maďarsko, která obě dohody dlouhodobě blokovalo, stáhlo veto při souběžném jednání o svých penězích z unijních fondů. Podle diplomatického zdroje zmrazí evropský blok Budapešti namísto 7,5 miliardy eur navržených Evropskou komisí přibližně 6,3 miliardy eur. Schválí také maďarský plán obnovy, na jehož základě může země dostat 5,8 miliardy eur.

Ukrajina je válkou zcela zdevastovaná a potřebuje nejen pomoc vojenskou ale i finanční, protože by jinak nemohla pro své obyvatele zajistit finanční platby. V tomto duchu je samozřejmě výsledek pro Ukrajinu velmi dobrý. Veto Maďarska bylo staženo poté, co české předsednictví navrhlo uvolnit pro Maďarsko  většinu prostředků z tak zvaného Fondu obnovy (po covidové krizi).

 Polsko ale ve středu večer odmítlo dohody o uvolnění této makroekonomické pomoci podpořit. Stejně jako globální patnáctiprocentní daň pro velké nadnárodní firmy. Uvedl to server Politico, podle kterého Polsko odmítá podpořit dohodu kvůli obavám ze zákona o minimální dani z příjmu právnických osob. Dohodu předtím dlouhodobě blokovalo Maďarsko, které stáhlo veto při souběžném jednání o svých penězích z unijních fondů. Nakonec ale i Polsko s onou dohodou souhlasilo a přijalo patnáctiprocentní daň pro velké nadnárodní firmy.

Česko si tak na závěr svého předsednictví může připsat kladné body. Nicméně, a to je zapotřebí zdůraznit, jde o to, zda bylo skutečně dosaženo kompromisu, jak média píší, nebo se spíše jedná o jakýsi pat. Evropská komise dlouhodobě kritizovala Polsko a Maďarsko za to, že údajně tyto státy nedodržují politiku EU ve vztahu k opozici. Kritika Polska utichla poté, co se Polsko rázně postavilo proti Rusku a začalo pomáhat dodávkami zbraní Ukrajině. O vnitřních problémech Polska se jako by mávnutím kouzelného proutku přestalo mluvit.

To Maďarsko se k válce na Ukrajině nepostavilo tak, jako Polsko, naopak si dohodlo dodávky plynu a ropy z Ruska a přes území Maďarska je zakázáno dodávat Ukrajině zbraně. Tlak na Maďarsko ze strany EK pokračoval. EK odmítla vyplatit Maďarsku částku ve výší 7,5 miliard euro a odmítala Maďarsku schválit jeho plán obnovy po pandemii covidu. Nakonec tedy české předsednictví umožnilo schválit plán obnovy Maďarska a první finanční prostředky dostane Maďarsko už v lednu 2023. Ze zmrazené částky pro Maďarsko nakonec české předsednictví uhrálo pro Maďarsko dalších 1,2 miliard euro. Osobně mi přijde toto handlování s financemi pro Maďarsko docela nedůstojné a v podstatě se jedná o oboustranné vydírání. EK svým postojem si chce na Maďarsku vynutit politické změny, které Orbánova vláda částečně i přislíbila, na druhou stranu Maďarsko svým postojem výhrůžky vetem využívá princip jednomyslnosti, který v důležitých otázkách na úrovni představitelů států EU platí. I proto se například Německo nechalo již slyšet, že princip jednomyslnosti při hlasování by měl být výrazně omezen, nejlépe úplně.

Proto spíše než o kompromisu lze hovořit o „kupeckých počtech“. Nakonec všechna krásná slova a ušlechtilé myšlenky o pomoci a podpoře Ukrajiny závisí na tom, jak se podaří vyhandlovat miliardy euro pro některé státy EU. A to je realita, na kterou bychom neměli zapomínat.