Daně klesnou - jak komu

Vláda v poslanecké sněmovně prosadila zavedení třetí sazby DPH pro knihy, léky a některou dětskou výživu. Tím zrušila plošné snížení DPH o jeden procentní bod od roku 2015.

Snížení DPH u některých komodit zavedením třetí sazby DPH ve výši 10% sám Andrej Babiš hodnotí jako „ne úplně ideální“. Přitom stačilo ponechat v platnosti stávající úpravu zákona o DPH, která od 1. 1. 2015 snižovala plošně DPH v obou doposud platných sazbách o jeden procentní bod na 14% a 20%. Daňová úspora pro všechny obyvatele Česka tak mohla být řádově vyšší než v případě zavedení třetí sazby DPH. To by ale vládě omezilo manévrovací prostor pro „cílenou sociální politiku“. Nebylo by prostě možné selektivně preferovat některé komodity a vydávat tak tuto „novou“ daňovou politiku za spravedlivější.

Zvýšení DPH stálo za hlubokým propadem důvěry obyvatelstva Česka k vládě Petra Nečase. Ačkoliv bylo zřejmě tím nejméně špatným řešením v čase hospodářského poklesu a skutečně do státní kasy přivedlo několik desítek miliard korun, bylo tehdejší opoziční ČSSD nemilosrdně kritizováno jako „asociální“. Proto ponechání základní a druhé snížené sazby na hodnotě 21% a 15% u naprosté většiny zboží svědčí o tom, že někdejší kritika byla ze strany ČSSD velmi neupřímná. Špinavou práci tak udělala Nečasova vláda a „zloduch“ Miroslav Kalousek. Teď, když je ČSSD u vlády, se jí daňové příjmy z vyšší DPH nesmírně hodí k tomu, aby mohla praktikovat „selektivní sociální politiku“.

Navíc stávající zákon o DPH počítal s tím, že se od roku 2016 obě sazby DPH sjednotí. To nejen že padlo. Česko dnes patří k zemím, které mají tři sazby DPH. Že to vždy vede k nepřehlednosti a k vyšší administrativní náročnosti netřeba dlouze rozebírat.

Omezení daňových paušálů pro živnostníky s obratem nad dva miliony korun je jasný vzkaz nynější vlády podnikatelům. Naplňují se tak slova ministra průmyslu a obchodu o živnostnících jako „parazitech“ na daňovém systému Česka. Nyní se tedy na údajných parazitech přiživí státní rozpočet. Nebyla předložena žádná čísla, která by ukázala přínos tohoto opatření pro státní rozpočet. On také může být zcela okrajový a může vést k tomu, že se v určitých případech budou rozepisovat živnosti tak, aby činnost v jednom oboru nepřesáhla dva miliony a živnostník si tak přeci jenom na daňový paušál sáhnul. Akorát přibude papírování.

Levicové vládě spadnul do klína konec hospodářského poklesu a stagnace. Její zásluha na tomto jevu je více méně nulová. Je škoda, že ani Andrej Babiš, který by tak rád vedl stát „jako firmu“, neprosadí mnohem menší deficit rozpočtu na rok 2015 než je plánovaných sto miliard. Zatím to vypadá tak, že stomiliardový deficit je „zlatým standardem“ a je jedno, v jaké fázi hospodářského cyklu se česká ekonomika nachází. Úplně skončila diskuse o vyrovnaném státním rozpočtu a o metodě, jak ho zakotvit v zákonech. Současná vláda slibuje vyrovnaný rozpočet někdy v roce 2017/2018. Podobně jako vláda Petra Nečase tak plánuje vyrovnaný rozpočet v době, kdy už s velkou pravděpodobností nebude vládnout v dnešní sestavě. Jsem skutečně zvědav, zda se vyrovnaného státního rozpočtu v příštích několika letech dočkáme. Jsem v tomto ohledu spíše pesimista.