Biden vrátí USA na „pravou“ cestu

Joe Biden sice drtivě nevyhrál a o novém americkém prezidentovi se bude zřejmě rozhodovat až u soudu, přesto má blíže k získání potřebného počtu volitelů, tj. 270, kteří by ho měli zvolit prezidentem.

Joe Biden je bezesporu blíže k získání potřebného minimálního počtu volitelů, kteří ho zvolí novým americkým prezidentem. Proto je čas na analýzu, co čeká USA a svět od Bidenovy administrativy. Něco už naznačuje sám Biden, nicméně mnohem vážnější dopad by mohlo mít to, co si ani Biden nechce připustit.

Jako první krok na mezinárodním poli se Bidenova administrativa zaměří na návrat do těch institucí OSN, odkud prezident Donald Trump USA vyvázal. Jde zejména o návrat k Pařížské dohodě o klimatu se všemi důsledky pro samotné Spojené státy. Biden během kampaně sliboval, že „nové technologie“, rozuměj opuštění uhlíku při výrobě tepla a elektřiny, zajistí „miliony“ pracovních míst. Očividně to byl pokus o eliminaci Trumpovy politiky vstřícné k tradičnímu naftařskému průmyslu a těžbě plynu z břidlic. Ostatně, ve Wisconsinu a Michiganu, které Trump získal v roce 2016 slibem návratu průmyslu, se více voličů vyslovilo pro Bidena. Ponechám v tomto komentáři otázku hlasování poštou , protože právě „poštovními“ hlasy Biden  v obou státech vyhrál, bez komentáře a vrátím se k ní někdy později.

USA pod Bidenem tedy přistoupí k panelu IPCC při OSN a budou podporovat politiku enviromentalismu. To je politika, která je založena na přesvědčení, že kysličník uhličitý je současnou „metlou“ lidstva a díky jeho rostoucí koncentraci v atmosféře dochází k růstu teploty na Zemi. Protože kysličník uhličitý produkuje průmysl a automobilismus, zahrnuje tato politika odklon od aut se spalovacími motory výměnou za elektromobily a obecně odklon od fosilních paliv na bázi uhlíku. Připouští se pouze zemní plyn, protože ten produkuje nejméně kysličníku uhličitého na jednotku vyrobeného tepla či energie. Nicméně, největší současná ekonomika světa, tj, ekonomika čínská, to vidí trochu jinak a od spotřeby fosilních paliv odejít nechce. Sice čínští soudruzi v OSN leccos slíbí, ale doma si do toho nenechají mluvit.

Enviromentalismus, na rozdíl od ochrany přírody v obecném slova smyslu, si neklade za cíl nic jiného než tak zvanou uhlíkovou neutralitu někdy kolem roku 2050. Během následujících třiceti let se tak má investovat do „progresivních technologií“ a ty mají zcela eliminovat většinu produkce kysličníku uhličitého průmyslem a dopravou. Kritici tomuto plánu vyčítají zejména to, že bude vyžadovat ohromné finanční prostředky, aniž by byl zárukou toho, proč se investice realizují. Není totiž podle nich vůbec jisté, že se nižší produkce kysličníku uhličitého projeví na zastavení růstu teplot na Zemi, což může být jev primárně způsobený přírodními cykly a korelace růstu teplot na Zemi s růstem koncentrace kysličníku uhličitého nemusí být dílem závislosti, ale shody okolností.

Bidenova politika ale bude muset lavírovat v sociální politice tak, aby alespoň částečně uspokojila radikální, nebo dle amerického tisku „progresivní“, křídlo Demokratické strany. Levice v Demokratické straně má jasný program, tj. vnést do současných Spojených států socialistický, či chcete-li sociálně demokratický styl uspořádání společnosti. Výraznou představitelkou této politiky je kongresmanka AOC. Ocasio-Cortézová   se ostatně k Bidenovi chovala vždy velmi kriticky a přijala ho jako menší zlo, když to větší je samozřejmě Trump. Biden si nebude moci dovolit levicové křídlo Demokratické strany ignorovat a bude vymýšlet jak ho uspokojit a přesto si příliš se socialismem nezadat. Problém Bidena bude jeho viceprezidentka Kamala Harrisová.  Harrisová podporuje povinné rozvážení dětí odlišných ras do škol v jiných čtvrtích, aby byla podpořena rasová diverzita na amerických školách (tzv. desegregation busing).[V této souvislosti vyčetla Harrisová během televizní debaty 27. června 2019 Bidenovi, že v minulosti spolupracoval s předními segregacionistickými politiky a byl proti rozvážení černošských dětí autobusy do veřejných škol s převahou bílých dětí v rámci politiky desegregace škol. Právě Harrisová bude „dohlížet“ na to, aby politika nové americké administrativy byla co nejprogresivnější.  Pokud si snad Biden myslí, že to s Harrisovou nějak „uhraje“, bude to přesně naopak. I vzhledem k věkovému rozdílu bude Harrisová jako viceprezidentka velmi aktivní. Připomeňme, že podle ústavy USA předsedá horní komoře Kongresu, tj. Senátu, a pokud získá Demokratická strana polovinu křesel v Senátu, má zaručenou většinu v této komoře. I proto je velmi důležité, zda se Republikánské straně podaří udržet většinu v Senátu, protože jen tak mohou bránit nápadům tandemu Biden-Harrisová.  

Bidenova politika tak bude v kleštích radikální levice a považuji proto za velmi pravděpodobné, že Biden i vzhledem k svému věku, nebude mít dost síly nátlaku progresivních sil odolávat. Obávám se, že právě progresivní síly v Demokratické straně spoléhají na to, že Bidena ukřičí a že ten nebude mít odvahu vzdorovat jejich nápadům a progresivní politice. Navíc, pokud by se Bidenovi zhoršil zdravotní stav natolik, že by nemohl vykonávat prezidentskou funkci, nastoupí Harrisová do úřadu prezidenta.

Nicméně, pokud se skutečně prosadí radikální levice přímo v úřadu prezidenta a viceprezidenta, může to vést k propadu důvěry v Bidena u jeho voličů a k šanci Republikánské strany za dva roky v dalších volbách. Nicméně, Biden ještě stále nemá úplně vyhráno a Trump použije všechny právní kličky, aby mu jeho cestu do úřadu prezidenta zkomplikoval. Možná, že věří i tomu, že pokud se obrátí na Nejvyšší soud se žádostí o prověření korespondenčního hlasování, že mu nejvyšší orgán soudní moci v USA vyjde vstříc. Už se to ostatně jednou stalo, když Nejvyšší soud rozhodl o tom, že po volbách v roce 2000 vyhrál Bush junior.

Nakonec se musím zmínit o další možné "nepříjemnosti", o které spekulují americká média Bidenovi jinak velmi nakloněná. Nevylučují totiž to, že v případě uznání Bidena jako budoucího prezidenta se opoziční Republikáni zaměří na další diskreditaci Bidenova syna za jeho podnikání na Ukrajině a v Číně.  Byla by to tedy pomsta za to, že první dva roky Trumpa v úřadě ho Demokratická strana vláčela médii pomocí tak zvané Muellerovy komise kvůli údajné spolupráci Trumpa s Ruskem. Nelze tedy vyloučit ani to, že opoziční Republikáni budou požadovat vytvoření nějaké podobné "komise", která bude vyšetřovat aktivity Bidenova syna a přímo i účast samotného Bidena na krytí "nekalého podnikání" svého syna. To by mohlo Bidenovi nakonec uškodit mnohem více, než jeho slabá pozice vůči progresivní levici uvnitř Demokratické strany. Trump vyšetřování ustál, jak by to dopadlo v případě Bidena lze jenom spekulovat.