Sněm hnutí ANO schválil předsedovi ANO Andreji Babišovi právo škrtat ve všech kandidátních listinách. Petr Gazdík, předseda STAN, v tom vidí severokorejské manýry. Zřejmě podle vzoru - dnes škrtat, zítra střílet?
Velký mediální ohlas způsobila zpráva o tom, že sněm ANO schválil předsedovi hnutí právo zasahovat do všech kandidátek hnutí. Poprvé by se tak mělo stát ve volbách letošních. Předsedové dalších stran spatřují v této pravomoci další „deficit demokracie“ a například Bohuslav Sobotka, předseda ČSSD, si to ve své straně „neumí představit“. Petr Gazdík, který se řadí mezi nezavilejší Babišovy kritiky, zašel dokonce tak daleko, že tyto „manýry“ přirovnal k severokorejskému klanu Kimů.
Máme tu opět klasickou situaci. Babišovi političtí oponenti si opět vybírají „zajímavosti“ ze sněmu a straší českou veřejnost údajně nedemokratickými praktikami v hnutí ANO, což by, podle kritiků logicky, mělo vést k nedemokratickému způsobu vlády v případě volebního úspěchu ANO. Za prvé se mi tato logika nezdá, protože každá strana, která chce uspět, musí působit jasně a srozumitelně a dává svým voličům najevo, kdo je tou autoritou, která za stranu hovoří na veřejnosti. Za druhé z hlediska fungování demokracie mi opatření, kdy o vyškrtnutí z kandidátky rozhoduje s konečnou platností předseda hnutí či strany, nepřijde jako „deficit demokracie“. Řada předsedů „tradičních stran“ tak může dokonce Babišovi i trochu závidět. V tak zvaně „tradičních stranách“ se totiž v minulosti často prosadily místní „klany“, které si i proti vůli předsedy prosadily na čelo kandidátky „své lidi“ a ti pak ve sněmovně „procitli“ a stali se nejhlasitějšími kritiky svého předsedy. Tento model známe z ODS i ČSSD jako tak zvaný problém „přeběhlíků“. Že by právě toto byla demokracie par excellence, velmi pochybuji.
Jen Bohuslav Sobotka se pokusil na dálku s Babišem polemizovat, když obhajoval návrh ČSSD na progresivní zdanění platů jako „daňově neutrální“, zatímco Babišův návrh na plošné snížení daní zaměstnanců neoznačil za návrh. Proč? Protože návrh ČSSD přeci zaplatí „bohatí a velké banky“, zatímco Babiš neřekl, jakým způsobem nahradí snížení příjmu státního rozpočtu snížením daní pro všechny zaměstnance.
K podstatě věci mám vlastně jedinou zásadní připomínku. Zejména od pravicové opozice očekávám, že bude prosazovat snížení daňové zátěže. Je přinejmenším hloupé, když se pravice zatím nedokázala k daním zaměstnanců vyjádřit, zaujala vyčkávací taktiku. Progresivní zdanění navržené ČSSD sice pravice rezolutně odmítla, sama zatím žádný návrh nepřednesla a nyní je v nevýhodné pozici toho „druhého“. Andrej Babiš vystihl okamžik, kdy své konkurenty svým návrhem překvapil, a to jak konkurenci ve vládě tak v opozici. A právě o tom přesně politika je.
Poznámka- Petr Gazdík získal v roce 2016 post předsedy STAN hlasy 92% účastníků sněmu. Andrej Babiš získal 93%. Jaký je v tom "demokratický deficit"!?
