Antibabišovci - co je spojuje a co dělí?

Během mimořádné schůze poslanecké sněmovny jsme mohli sledovat faktickou antibabiškovskou koalici v praxi. Toho, co strany této koalice spojuje je však mnohem méně než toho, co je dělí.

Faktickou antibabišovskou koalici ve sněmovně tvoří ČSSD, KDU-ČSL, ODS, TOP 09 a STAN. Zástupci těchto pěti stran vystupovali nejostřeji proti ministru financí a místopředsedovi vlády Andreje Babišovi a někteří z představitelů těchto stran dokonce vyzývali Babiše k tomu, aby odešel z politiky dobrovolně a navždy.

KSČM do této antibabišovské koalice nezahrnuji zejména proto, že je to v současné chvíli jediná strana, která trvá na co nejrychlejším rozpuštění sněmovny a vypsání faktických předčasných voleb koncem června. Další strany, jako Úsvit a SPD Tomio Okamury se spíše než vůči Babišovi vymezovaly vůči celé vládní koalici a kritizovaly v případě Okamury nerovný přístup do veřejnoprávních médií. Pouze tyto strany tak při mimořádné schůzi sněmovny vystupovaly jako skutečně opoziční vůči vládě a snažily se i o přijetí usnesení, které by vyjádřilo nedůvěru celé vládě. Tyto návrhy však nebyly přijaty. Za poněkud „kuriózní“ lze navíc označit situaci, kdy při finálním hlasování bylo ve sněmovně přítomno jen o něco více než polovina poslanců a poslankyň. Takové drama to tedy z pohledu účasti na hlasování asi nebylo.

Nemáme sice k dispozici aktuální volební preference, které by zahrnovaly období vyhrocené vládní krize od počátku května do současnosti, nicméně žádné dramatické přesuny zatím neočekávám. Je velmi pravděpodobné, že podpora hnutí ANO klesne, nicméně automaticky nečekám zvýšení preferencí pro antibabišovce od leva do prava. Využijme proto poslední známé výsledky průzkumu volebních preferencí z dubna z CVVV.

Odhad počtu mandátů pro jednotlivé strany a hnutí

ANO	33,5
ČSSD	16	18,5/37
KSČM	12,5	14.4/30
ODS	10,5	12,1/25
KDU-ČSL	7,5	8,6/17
	6	6,9/13
Ostatní	13,5	0/0

Čistě z matematického hlediska by ANO při podobném výsledku voleb mohlo sestavit dvoučlennou koalici buď s ČSSD nebo KSČM ,popřípadě i ODS. Strany antibabišovské koalice by získaly dohromady 92 mandátů a vládu by nesestavily, pouze s tichou podporou KSČM.

Základním předpokladem toho, aby vůbec mohla případná antibabišovská koalice alespoň matematicky sestavovat vládu (101 a více mandátů) je to, aby společný zisk ANO a KSČM klesl pod 100 mandátů, tj. přibližně k zisku ANO ve volbách pod 25% odevzdaných hlasů. Tolik prostá matematika.

Pak nás musí zajímat, jaké jsou u stran antibabišovské koalice programové priority. Z těch uvidíme, že je jejich průsečík minimální, v některých případech vůbec neexistuje.

ČSSD představila asi před měsícem svůj daňový balíček pro zaměstnance, v nichž počítá se zavedením progresivní daně. Podle plánu ČSSD by mělo asi 80% zaměstnancům s příjmy do cca 40000 Kč hrubého brát o něco více díky daňové slevě, u příjmů nad 40000 Kč by nastoupil vliv daňové progrese a zaměstnanci by brali méně. ČSSD svůj balíček představuje jako daňově neutrální, tj. zvýšení platů nižších příjmových skupin by „zaplatilo“ zvýšení daní u vysoko příjmových skupin zaměstnanců.

ODS na své programové konferenci koncem dubna představila plán na změnu výpočtu daně ze mzdy. Sazba daně by zůstala zachována, ale daň by se počítala z hrubé mzdy, ne jako nyní ze superhrubé mzdy. Díky tomu by všem zaměstnancům měla vzrůst čistá mzda asi o 7%. S daňovou progresí ODS nepočítá.

TOP 09 chce snížit náklady na zaměstnance pro zaměstnavatele tím, že se sníží odvody na sociální pojištění. Na webových stránkách TOP 09 zatím není konkrétní propočet uveden, vycházím z toho, co předseda TOP 09 Miroslav Kalousek tvrdil, když komentoval návrh na snížení daní z dílny ODS.

KDU-ČSL  žádné návrhy podobného typu před letošními volbami nenavrhla. Ze stávající lidovecké politiky je patrná zejména očividná snaha přiklonit se na stranu momentálně silnějšího. Ve vládě vsadili lidovci na socialisty Bohuslava Sobotky a v současné krizi jsou bez výhrad na straně ČSSD. Žádné velké programové návrhy v oblasti daní u této strany nečekám. Lidovci se rádi přizpůsobují aktuální náladě.

Program ODS je zásadně proti dalšímu pokračování EET a kontrolního hlášení. V této záležitosti se shoduje s TOP 09. ČSSD a KDU-ČSL pomáhaly EET i kontrolnímu hlášení do života, ale za jistých „podmínek“ by se těchto „reliktů Babišovy éry“ mohly chtít i zbavit.  Pak ale existuje zásadní ideový rozpor na sociální politiku u těchto čtyř stran. Nalézt průsečík v této oblasti je více méně vyloučeno. Pokud by měla antibabišovská koalice nějak fungovat, musela by zejména v sociálních otázkách přijmout dohodu na zachování stávajícího status quo.

Koalice antibabišovských stran by byla řešením naprosto nouzovým a s její velkou stabilitou se nedá počítat.  Navíc jsme v této analýze nevzali v potaz jednu důležitou maličkost, a to je to, zda by v případě ne tak velkého volebního zisku ANO nenabídlo toto hnutí „kompromis“, který by spočíval v neúčasti Babiše ve vládě i když by ANO volby vyhrálo. Pak se mi jako možná koalice jeví pravostředová koalice ANO, ODS a lidovců, případně TOP 09. V této konstelaci by ČSSD skončila spolu s KSČM v opozici.

Podle některých volebních průzkumů by měla šanci na vstup do poslanecké sněmovny i SPD Tomio Okamury. Naopak není jasné, zda bude na lidoveckém sjezdu v květnu definitivně schválena volební dvoukoalice se STAN. V případě že projde, není zase naopak vůbec jisté, zda se této koalici podaří překonat uzavírací klauzuli pro dvoukoalice 10%.

Osobně považuji „tmel“ anibabišovské koalice na odporu k osobě Andreje Babiše za nedostatečný.  Ekonomický program stran případné antibabišovské koalice se výrazně liší a nelze ho sladit žádným kompromisem. Strany, které by do antibabišovské koalice šly, by riskovaly ztrátu svých voličů, jakmile by pocit „ohrožení demokracie“ Babišem zmizel. Vznik takovéto koalice po letošních volbách tak považuji za krajně nepravděpodobný.