ANO ztrácí pozice aneb přání otcem myšlenky

Shodou okolností se koncem června a počátkem července „vyrojilo“ několik průzkumů volebních preferencí. V době, kdy podle médií celá společnost „žila“ miliony chvilek, to jde prý s ANO z kopce.

Nejprve několik grafů – vesměs převzatých z novinky.cz.

Volební model podle CVVM

Volební model podle MEDIAN

Volební model podle STEM

Volební model KANTAR pro ČT

Novinky.cz výsledky průzkumu podávají v titulcích takto:

Preference ANO spadly k 25 procentům, druzí Piráti. Hlásí se Trikolóra

ANO si v průzkumu pohoršilo, ČSSD je na historickém dně

Podpora ANO i ČSSD klesá, ukazuje další průzkum

Mediální byznys, který vládě rozhodně nefandí (jako jsou právě novinky.cz), tak prostřednictvím průzkumu volebních preferencí masíruje veřejnost o tom, že s hnutím ANO to jde už definitivně z kopce a co nevidět zmizí toto hnutí v propadlišti dějin.

Jaká je skutečnost? Všechny průzkumu probíhaly již v době, kdy se buď připravovala, nebo konala masivní demonstrace proti Andreji Babišovi a Marii Benešové na Letné.  Hodně protivládních politologů věřilo a doufalo, že se tento fakt podepíše na podpoře hnutí ANO pod heslem: Není přeci možné, aby to lidi neviděli! Lidi to viděli a výsledek?  Průměr podpory ANO ze všech čtyř průzkumů je 29%! Je tedy o 0,6% nižší než výsledek hnutí ANO ve volbách 2017 a nižší než předpokládaná chyba, která se odhaduje asi na 1,5%.  Podobně to dopadá se všemi ostatními stranami snad s výjimkou Pirátů, jimž průměr ze všech čtyř průzkumů přisuzuje 16%, tj. zřejmě jen u této strany je patrná vyšší podpora oproti volbám 2017.

Vystoupení předsedy Senátu PČR Jaroslava Kubery na ČT24 v pořadu Interview ČT24 2. 7. 2019 se dotklo i preferencí hnutí ANO a i tak protřelý politik, jakým Kubera je, se nechal slyšet, že ANO je za vrcholem  sínusovky a čeká ho jen sestup. Inu- nevylučuji to, nicméně spíše v rámci budoucích několika let než týdnů či měsíců. Bude také záležet na stavu ekonomiky, pokud se ale podaří udržet růst ekonomiky kolem 2% do roku 2021, ANO z české politiky rozhodně nezmizí.

Opět lze tedy konstatovat, že Babiš jako otloukací panák pro opozici českou i pro některé progresivní síly v Bruselu (kde si zřejmě musel vyslechnout své za boj proti navrženému kandidátu Fransi Timmermansovi na předsedu EK ) zůstává pro voliče ANO přijatelný.  Opakuji při této příležitosti stále znovu, že tudy cesta pro českou opozici nevede. Přesto se lídři stále drží antibabišismu , i když jim evidentně žádné významné plusové body nepřináší.  Obávám se ale, že nic jiného opozice nevymyslí a boj s Babišem tak bude pokračovat.