168 hodin: Veřejnoprávní ČT na úrovni Blesku!

Pořad 168 hodin veřejnoprávní ČT byl avizován jeho hlavní tváří Norou Fridrichovou jako díl, v němž se prozradí, kde udělala vláda chybu při druhé vlně covidu. Nakonec je „hitem“ pořadu hláška Jany Maláčové o Babišovi.

„To je bordel, co ten Babiš udělal. A teďkon to všichni musíme slíznout,“ pustila se ministryně do svého vládního šéfa. „To je debil, pardon, s prominutím,“ dodala pro v reportáži pořadu 168 hodin ve chvíli, kdy si myslela, že je kamera vypnutá. (odkaz na Blesk).

V pořadu 168 hodin bylo hlavním tématem tak zvané „selhání státu“.  Je to selhání zcela prefabrikované, a musím k tomu ironicky dodat, že se o hlavní díl „selhání“ postarala vláda Andreje Babiše tím, že donutila ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha k rezignaci a jmenovala ministrem zdravotnictví Romana Prymulu. Ten doslova a do písmene donutil celou vládu schválit opatření, která předem roztroubil do éteru a začal českou společnost důkladně strašit. Byli jsme 14 dní před kolapsem (3.října), dnes 19.října se sice žádný kolaps nekoná, ale Prymula prohlásil, že pokud reprodukční číslo nedostane na hodnotu 0,8, nelze restrikce omezit. A i když stále tvrdil, že je třeba opatřením dát nějaký čas, vynutil si na vládě každý druhý den další a další restrikce včetně úplně nesmyslných (zákaz tréninku týmů v halách), zavřel školy (i když k tomu nebyl žádný vážný důvod kromě toho, že na kameru ukázal graf počtu nakažených učitelů s tím, že školství se výraznou měrou podílí na šíření viru). Toto selhání ale ČT nemá na mysli.

V pořadu totiž šlo o to, že stát selhal tím, že se u nás začal virus masivně šířit, a právě tím je údajně vláda potažmo stát vinen. Tato linka pak nutně vede k tomu, že je to vina státu, že umírají další stovky lidí s covidem, kteří by jinak mohli žít. A jsme tam, kde ČT dlouhodobě působí – vyvolává strach, šíří paniku pod záminkou „informovanosti“. A protože je ČT a její publicistika dlouhodobě zaměřena nejen proti Babišovi, ale i proti prezidentovi Miloši Zemanovi, hned druhý kousek pořadu byl věnován tomu, že Daniel Hůlka už není přítel prezidenta.  A zase za to může covid, tedy prohlášení Zemana o tom, ať „neschopní zkrachují“, myšleno „kavárníci“ a umělci. Škoda, že když přátelství Hůlky s prezidentem vrcholilo, sluchu se mu v ČT nedostalo. Takový je už „provoz“ ČT.

Co se vyjádření Jany „Venezuely“ Maláčové k Babišovi týče, je možná lidsky pochopitelné, ale od vládních politiků bych přeci jenom očekával, že budou v reakcích zdrženliví i když si myslí, že kamera nejede. Jan Hamáček se dostal na vrchol důvěryhodnosti politiků právě tím, že jeho vystupování během jarní fáze covidové krize bylo velmi racionální. Ale i on podlehl dojmu, že se teď v Česku děje něco strašného a že je potřeba uplatnit recepty z jara.  Hrubou chybou veřejnoprávní televize je pak samozřejmě i to, že se v otázce vyjádření Maláčové chová jako to nejodpornější bulvární médium. Vše je dovoleno, pokud to poškodí Babiše! A když teď není čas na „Čapí hnízdo“, vyrukuje se s „debilem“ a „selháním státu“.

Samozřejmě, že covidová krize je politikum nejvyššího stupně.  Velký díl na částečném znehybnění české společnosti medicínou podle Prymuly má právě veřejnoprávní ČT. Přímo vidím ty „vykulené“ oči moderátorů a moderátorek, jak informují o „rekordech“.  A vzpomene si někdo z ČT, když dávala prostor „expertce“ z laboratoře, která v červnu prohlašovala, jak covid do konce roku úplně vymizí? Ona expertka dostávala výjimečný prostor v ČT proto, že ji bývalý ministr Vojtěch označil za „pozitivní“, což se ukázalo jako mylná informace? A Senát PČR jí navrhnul na státní vyznamenání prezidentu republiky?

Závěrem bych proto pouze doporučil Radě pro televizní vysílání, aby už dokázala změnit publicistiku ČT tak, aby měřila všem stejným metrem. Jako miliony dalších osob v tomto státě jsem nedobrovolným plátcem televizních poplatků, které slouží na úhradu nákladů ČT. Pokud je současná publicistika natolik vychýlená v neprospěch objektivního zpravodajství, je čas na radikální proměnu. Nestačí jen ve zprávách pustit do ČT i politiky do nedávna zcela ignorované SPD. To je jen malý krůček. Pokud publicistika, tj. komentované zpravodajství, ignoruje objektivitu v zájmu boje s nenáviděným Babišem či Zemanem, je veřejnoprávní status ČT jenom na papíře. Jako jeden z milionů nedobrovolných koncesionářů tak žádám reportéry ČT – buďte objektivní nebo mlčte!