Pár chlebíčků a bude jasno

Budou hranice zavřené dva roky nebo rok? Anebo jen do Vánoc, či dokonce pouze do léta? A co školy? Co obchody? Kdy a jak se bude situace vracet do normálu?

Hloupé otázky, řeknete si nejspíš. Oprávněně. Žádné termíny přece nemůže nikdo vědět, nikdo nemá křišťálovou kouli. Podobně hloupé tedy jsou i nevyžádané odpovědi na tyhle otázky. Předpovědi, které nemají žádnou váhu, nejsou ničím podepřené, snad jen snahou proroků demonstrovat, že vědí něco víc než my ostatní, že jsou zasvěcení a situaci lépe rozumí.

Jedním z výstupů poslední lánské schůzky byla podobná věštba formulovaná jako přání prezidenta republiky, a to že hranice by měly být uzavřeny aspoň rok. Vzhledem k tomu, že byla vyřčena ve stejném rozhovoru, kde nás hlava státu přesvědčovala, že vrchnost konzumovala občerstvení s nasazenými rouškami, těžko ji brát jinak než jako jiný pokus dělat z nás blbce.

Ale vážně. Namísto instruktáží jak si nepocintat roušku bych se já rád dozvěděl přesně, kdy se co důležitého stane. Nemyslím datumy, ale kritéria. To bych považoval za dobré téma setkání zodpovědných s nezodpovědným, když už takto natěsno posvačit museli. 

Epidemiologie je seriózní věda, do značné míry exaktní a chci věřit, že odborníci mají zmáknuté modely, extrapolace, odhady a aplikace dosavadních zkušeností ze světa i od nás, to vše srovnáno s aktuálními i potenciálními možnostmi, kapacitami a stavem společnosti. Že si do obecně platných vzorců chování nákazy i lidí a institucí dosazují různé proměnné a upřesňují konstanty a nad výsledky přemýšlejí, jak je ze strohých čísel převést co nejlépe do života.

A že nám tedy po těch týdnech bude zodpovědná autorita už schopná odhalit, co, kdy a jak. Za jakých okolností přijde jaké opatření. Určitou chaotičnost a metody pokus-omyl  se možná daly pochopit u přijímání opatření, u jejich odvolávání je tolerovat nelze. Už proto, že míra připravenosti je , či by aspoň měla být, řádově vyšší. Nemluvě o závažnosti následků případných chyb. Takže, jako příklad, volný pohyb bude povolen když poměr počtu nakažených a testovaných za posledních x dní bude tolik a tolik a zároveň procento zdravotníků v karanténě nepřekročí tolik a tolik.Třeba. 

A pokud se týká hranic, tak tam bych čekal koordinaci nejen se sousedy, ale v rámci EU jako celku. Kde jinde už by měla Evropa fungovat společně?  A nemyslím počkat si trpně a splnit nějakou směrnici z Bruselu, ale jednat v zájmu Evropanů na úrovni představitelů států, klidně on-line a s tím, že občerstvení si každý připraví sám. Domluvit se na spolupráci dovnitř a na jednotném postupu vně. 

Z obecných pouček pro krizové řízení mimo jiné plyne, že ochota snášet nepopulární opatření, loajalita k vedení a jednota hodně závisí na včasné, adekvátní a pravdivé informovanosti. O to zodpovědné prosím. Aby namísto výletů do Lán zůstali ve svých úřadech, pro chlebíčky si poslali a po dobrém zažití i rozvaze předstoupili před nás, nevědomé.

Naše nálada ovšem též závisí na zdánlivých detailech, jako je obecné vědomí, že pravidla platí pro každého stejně. To se úplně nepovedlo. Maličkost. Snad bude brzy přebita něčím větším a pozitivním. A hrdinové si budou moci užít zasloužených vyznamenání a rautů.