Na zabijačce jsem už nebyl docela dlouho a dal bych si říci. Sice bych dal přednost porážce zdravého kusu, ale darovanému bůčku na červenku nekoukej, že jo. V osvětimanské restauraci se však dostalo jen na některé.
Naprosto úsměvná lapálie, kdyby to nebylo tak smutné. Hradní kancléř si udělá domácí zabijačku, sice ve své restauraci, což už od doby zdůvodňování nekuřáckého zákona lze za soukromý prostor považovat jen těžko, ale prase bylo jeho, tak co.
Ovšem kdyby...! Kdyby právě v této době lidé nedostávali 24/7 nálož omezení v rámci všeobecného dobra, kdyby to nebyl jen další korálek na niti drzostí mocných, kdyby už od počátku hospodář Mynář nevěděl, že tak může porušit nejedno pravidlo, kdyby nás po zveřejnění nečekala obvyklá nabídka trapných, lživých a slabomyslných výmluv, kdyby nám nikým nevolená šlechta bez rodokmenu a úrovně nedávala tak okatě najevo, jak nahoře jsou oni a jak dole my ostatní.
Lež a arogance se stává normou nejen na Hradě, bohužel, ale to neznamená, že je to tak správně. Čím více lidí bude obojí odmítat, tím to bude zřejmější a pomalu, pomalinku se norma bude posouvat k pravdě a pokoře.
Dost patetického filosofování. Já jednoduše nevěřím, že:
- zabijačka trvala jen hodinu
- že tam bylo pouze šest lidí (řezník, Mynář, starosta, lékařka a jen dva další)
- že po celou dobu měli všichni roušky a že stáli/seděli 2 metry od sebe
- že prase bylo nutné porazit z veterinárních důvodů
- že se maso jen bouralo a nic zabijačkového se na místě nepřipravovalo a nekonzumovalo
- že se v restauraci nekonzumovaly nápoje
A tudíž nevěřím, že celou akci lze jakkoli napasovat do poměrně striktních pravidel, která dnes pod pokutami platí. A naopak věřím, že pan Mynář si z pravidel nic nedělá. Porušoval je před virem, během viru, bude-li nějaké po viru, jistě v tom hodlá pokračovat. Proč taky ne, když mu to prochází. Arogance moci se tomu říká, když se páni uvelebí u koryt a ještě k tomu mlaskají nahlas.
