Ajznbón (XI - Tatínek)

Vony ty elektronický jízdenky nakonec mají něco do sebe. Dá se z nich leccos poznat, co, to jistě programátoři nečekali.

Jedeme si tak z Prahy-Smíchova. Prokopským údolím směrem na Rudnou a Nučice a já si dělám svojí práci. Velmi brzy požaduji jízdenku po pánovi, co se evidentně dobře baví se spolucestujícím naproti. Asi kolegové z práce, řekl bych. Vtípky, mezi sebou, pak i trošku směrem ke mně, něco o štíplístkovi, no dobrá to beru, ale jízdenku měl jeden z nich luxusní. Přeplatil.

"Děkuju, a dítě máte prosím kde?"

"Dítě?"

"No, máte na jízdence jednoho dospělého a jedno dítě do 6-ti let..."

"Dítě?! No jo, dítě, Rozárka, já ji zapomněl vyzvednout od babičky, ty vole,"  otočil se na kolegu, "já to kupoval dopoledne online a pak zapomněl"

Abych to shrnul. Vystoupil nejrychleji, jak mohl, už v Praha-Holyně a zpátky do centra se jistě dostal celkem brzy.

A já si jen tak přemýšlím, jak asi jeho další osud v rodině závisí na tom, jestli ta babička byla z jeho nebo z manželčiny strany... :-)