"Jak ten Fučík, Aleno"!
Chodily jsme spolu na fakultu žurnalistiky Univerzity Karlovy v letech 1974 až 1978. Někdy v tom období zabodovala fakulta v jakémsi řízení a počala nésti hrdý název "Julia Fučíka", nebo snad odkazu Julia Fučíka, nicméně toto označení se však nikde oficiálně neuvádělo. Zřejmě bylo tak s odkazem na tradici: univerzita - fakulta. Jen v té době ve vestibulu (tehdy vchod z Celetné č. 20) instalovali jakési stoly se skleněnými deskami svrchu, s nějakými artefakty. Vlastně si jich nikdo ani nevšiml.
Fučíka nám připomínali snad ve všech předmětech, vyjma asi angličtiny a teorie propagace. Však si vzpomínám, že při talentových zkouškách, všichni adepti na téma můj vzor uváděli právě Julia Fučíka. Já jsem napsala Karla Havlíčka Borovského, protože mě zrovna nic chytrého nenapadlo.
Hned po prváku jsem se dostala na povinnou praxi do tehdejší Lidové demokracie, lidem velice oblíbeného deníku. Redakci sídlila nahoře na Karlově náměstí, budova patřila nějaké církvi, a záclony nám chodily měnit jeptišky. Ostatně redakční místnosti byly tak mrňavé, že snad připomínaly cely.
Ovšem ansámbl redakce byl opravdu pestrý. Kdo z politických důvodů nebyl prověřen k práci v renomovaných denících, tedy nejspíš v Rudém právu, s přimhouřením oka pak ve Svobodném slovu nebo v Zemědělských novinách, zakotvil v Lidové demokracii. A tak tam seděl jeden (fajn chlap), který v r. 1945 zakládal Mladou frontu (ale z vlastních důvodů) to nedotáhl tak daleko jako Kornel Vavrinčík (šéf vydavatelství a nakladateltsví Mladá Fronta), Karel Štorkán, spisovatel a vyučující na naší fakultě, a jiní. Byl tam v redakci jeden pán, kterému nesvěřili nic důležitějšího, než černou kroniku.
A už jsme u Fučíka. Jedna kolegyně, Káťa N., která nebyla zrovna taky společensky a politicky v kurzu, a měla na starosti jen drobné noticky, byla dcerou známé divy, první ženy herce Zdeňka Štěpánka, kterému povila dceru Janu. Později se však rozešli a maminka začala chodit právě s Fučíkem. Tento vztah vzal taky za své a maminka si našla jiného muže, s nímž měla právě Káťu. Takže Jana Štěpánková a Káťa jsou po mamince sestry. A Káťa nám dávala ve volných chvílích k dobru maminčiny vzpomínky na Fučíka. Vzpomínky, které ho natolik zlidštily, až jsme se sami podivovali.
To, co nás ve škole učili, jak Fučík v noci došel do tiskárny a rovnou sazeči diktovat do linotypu článek na poslední chvíli před tiskem, jak bych erudovaný, záhy po Kátině vysvětlení vzalo za své. Fučík, dle podání maminky a Káti se vždy někde v hospodě zapomněl, a když termín hořel, dorazil na poslední chvíli do tiskárny a za nezměrné pomoci sazeče vypotil článek.
Tak říkám Aleně: "Jak ten Fučík"! A ona ví. Ne, že bych se zrovna toulala po vinárnách a letěla o půlnoci do tiskárny. Jen si večer natankuji dvě deci bílého, už mi to jede a píši blog. Pozorný čtenář zjistí, že blog nepíši obvykle dřív než v jedenáct večer. No, chodím taky do práce, víme?
V jistém ohledu je i Fučík můj vzor.
Jana Mrázková
Vystřílet nemocnici je zločin, stav vraha však chápu
K lékaři chodím jen v nejnutnějším případě (nechat si předepsat léky), Domácího lékaře nečtu, hrozilo by nebezpečí, že si člověk nalezne všechny choroby. O své zdraví se starám průběžně, Zdravou stravou, otužováním,
Jana Mrázková
Zůstal jste svůj, aneb když (nejen) milenky pláčou
Běžná ranní radio kulisa, hráli Vaši písničku a najednou mne během ní zamrazilo. V to úterní ráno, když muž se ženou snídal, došla ona smutná zpráva. Dělovou ránu dal někdo jiný.
Jana Mrázková
"Napište blog, paní Žolíková, máte skluz!"
Pravila paní Matesová, když jsme se ráno potkaly s našimi pejsky na špacíru. Tedy, ona se jmenuje jinak, a já taky nejsem Žolíková. Jenže to máme tak vymyšlené: My pejskaři se obvykle při prvním setkání ptáváme na jméno pejska,
Jana Mrázková
Asi toho má letos fakt hodně
Tedy Ježíšek. Přišlo mi v noci vnuknutí, že bych mu už měla pomoci zabalit dárky. Na rozdíl od loňska, kdy jsem dárky cpala těsně před Štědrým dnem do koupených vánočních taštiček, jsem to tentokrát vzala zgruntu.
Jana Mrázková
Když krachne přátelství....
Inu, stalo se, co jsme ani jedna nejspíš neočekávaly a ani si to nepřály. Od prosince loňského roku jsme měly s Alenou u Čedoku zabeštelovanou dovolenou letos říjnu na Kypru.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí
Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...
Pokleknete a budete prosit. Generál slíbil zničit NATO do roku 2030
Velitel čečenských sil bojujících na Ukrajině a věrný obdivovatel ruského prezidenta Vladimira...
Počkej na mě! Vyprovodil tátu do války, jeho fotka otevírala peněženky
Seriál Jeho rozzářená tvář bývala za druhé světové války vystavena v každé třídě a kanadským žáčkům...
Bijec migrantů živoří. Salvini zamrzl v minulosti, spásu hledá v bájném mostu
Premium Někdejší hvězda italské krajní pravice Matteo Salvini politicky živoří. Jeho strana Liga před...
Strach z problémového nájmu? Majitelé bytů mají získat garanci za nájemníky
Premium Stát chce motivovat majitele nemovitostí k poskytování bydlení i rizikovým nájemcům. Pronajímatelé...
Dvacet let v Unii řečí čísel. Češi dominují v kaprech, letí také Erasmus
Dvě dekády po vstupu do Evropské unie je co se týče peněz Česko více než bilion korun v plusu. Z...
Získejte ZDARMA dětskou opalovací kosmetiku Lirene
S příjemnými hřejivými pocity ze slunečních paprsků k nám ale míří i nebezpečné UV záření. To na nás působí celoročně, a proto je důležité sebe i...
- Počet článků 199
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 744x