Jak sleduji, v Praze se opět rozhořela diskuse na téma, zda cyklisté mohou frčet po pěších zónách. Jako Plzeňačku by mne toto téma nemuselo bolet, jako člověka chodícího po vlastních, nota bene se psem, však ano.
Jestli si ještě dobře pamatuji z autoškoly, tak cyklisté jsou účastníky silničního provozu, nikoliv chodníkového či pěší zónového. Silnice nebo cyklostezka a nazdar!
Aby nedošlo k mýlce, kola miluji. Celé mládí jsem prodrandila na půlce zděděné po bráchovi, takže pochopitelně se štanglí. Až v osmičce jsem dostala kolo skládací, a to byl zázrak, protože tato kola byla úzkým profilem. Stálo 1.140 Kčs a to byl v té době fakt velký peníz. Sloužilo mi skoro třicet let, protože bylo festovní a dokázalo se průběžně přizpůsobovat mé vzrůstající tělesné hmotnosti. Ve věku blížícím se důchodovému mi bývalý koupil kolo dámské, lehké, cestovní. Flákla jsem sebou hned po 100 metrech jízdy z obchodu v parku, rozbila si koleno a dosupěla domů. Kolo šlo do sklepa a už nikdy jsem na něj nesedla.
Jenže teď jsem důchodkyně s malým psíkem, a "cyklisté" mě nejednou nadzdvihnou. Aby nedošlo předem k mýlce, pejska mám pojištěného, kdyby zapříčinil nehodu, zranění a následný regres do jednoho milionu korun, hradí to pojišťovna. Večerní klasika. Jdeme si s pejskem po chodníku vedle paneláku, zezadu profrčí kolem nás cyklista, jasně, že ho ani neslyším, pes se někde na pětimetrovém vodítku motá vepředu. Ten chlap jej absolutně nemůže vidět. Přiznám se, z úleku většinou řvu: "Debile, nemáš vedle silnici?! Tohle není cyklostezka!". Tak jsem psovi koupila blikající obojek za drahný peníz. Vymakal na mě tuhle večer cyklista na chodníku s kopce, zpoza rohu, jak nás zbejsknul, šel do smyku, skoro se vyválel a ještě mne seřval: "Máte ho mít napevno!" No, to bylo něco pro mě! "Jsem na chodníku, pes svítí na vodítku, tak co mám ještě, k....a, dělat?" Takových příběhů s cyklisty by vám mohli pejskaři tady na sídlišti povědět dvanáct do tuctu.
A tak si myslím, každému co jeho jest. Babkám s pejsky chodníky, cyklistům silnice a cyklostezky. Ovšem, tady u nás je jeden chodník rozdělen bílou čárou: vlevo pro lidi, vpravo po cyklisty.
Tudy nechodíme, vysvětlete to psovi.
