Nejste blázen, jste oběť gaslightingu! Gaslighting je manipulativní technika, která slouží k dosažení kontroly nad druhými. Ať se jedná o osobní nebo pracovní situaci, je důležité rozpoznat tento druh chování a vypořádat se s ním.
Gaslighting je termín, který se stává čím dál více známým
Gaslighting je forma dysfunkční komunikace, kdy gaslighter zpochybňuje realitu druhého člověka, často s cílem získat nad ním kontrolu nebo ho ponížit či zničit pověst a touto manipulací směřuje ke zpochybnění vlastního úsudku oběti. Tuto techniku psychické manipulace často používají tyrani, sociopati, narcisti a další jedinci, jejichž cílem je vytvářet nejistoty a zmatky a oslabovat sebevědomí osob, které se snaží ovládnout. Základem gaslightingu je vkládat obětem do mysli semínka pochybností o jejich vlastních hodnotách a schopnostech, často zlehčováním minulých i současných úspěchů a výkonu a zdůrazňováním chyb.
Gaslighting se může vyskytovat v mnoha formách a v různých situacích, včetně pracovního prostředí. Definice nazvaná Emocionální zneužívání na pracovišti (EWA) zahrnuje gaslighting plus různé formy zneužívání. Jde například o odebrání pracovních úkolů nebo přehlcení neoblíbenými či příliš těžkými úkoly, přes zesměšňování před ostatními až po časté, systematické a vypočítavé zatajování a překrucování informací či pravidel směrem k oběti, aby byla zmatena a gaslighter s ní mohl manipulovat a obracet věci ve svůj prospěch.
Cílem gaslighterů je dosáhnout toho, aby na nich byla oběť závislá a byla poslušná. Tím pádem se stane snadno využitelná k dosažení osobních potřeb či cílů pachatele. Období klidu a období bouří a konfliktů vytvořených agresorem se obvykle střídají.
Je to o zneužívání mocenských vztahů, které mohou být jak organizační tak sociální
Manipulátor může své oběti ponižovat, urážet, šířit proti nim nepodložené pomluvy a využívat různé formy verbálního či emočního násilí z direktivní a kontrolní pozice. Objevuje se například u organizace, která je řízena mikromanagementem. Tyran často vystupuje z pozice moci, kterou má nebo má za cíl si jí vybudovat, a který proto diskriminuje a ponižuje oběť například za pomocí pasivně-agresivních komentářů. Gaslighter neakceptuje argumenty, názory a vysvětlení, které systematicky odmítá a v případě potřeby je za čas obrátí proti oběti. Agresor tedy trivializuje jak výkon oběti, tak své ve společnosti běžně neakceptovatelné chování. Chování agresora je téměř nevypočitatelné. V případě, že se oběť brání a projeví či vyjádří pocity, je dřív nebo později označena za příliš citlivou a emocionální. Přenesení viny na cíl a téměř absence hodnocení vlastního chování (zneužívání) může dojít až tak daleko, že oběť se může skutečně začít cítit příliš citlivá nebo slabá.
V zaměstnání to vede k postupnému zhoršování pracovní výkonnosti cílové osoby díky úzkosti a obavám, že přijde další dehonestace a agresivní chování, neboť cíl nabyl dojmu, že cokoliv udělá je stejně špatně nebo nežádané a tak se oběť uchýlí k dobrovolné izolaci, aby zabránila dalším chybám a agresorovi se alespoň vyhnula a předešla dalším konfliktům. Pokud se situace nevyřeší, následuje odchod ze zaměstnání z důvodu zachování vlastního duševního zdraví i přes ostatní benefity, které z jeho zaměstnání vyplývají a i po odchodu může situace vést až k emočnímu vyčerpání oběti nebo k posttraumatické stresové poruše (PTSD).
Toto vše může vyústit ze systematického zneužívání moci a násilí, které vede k obtížím při identifikaci a pojmenování této formy zneužívání. Nerozpoznání může mít neblahý vliv na celý tým, může snižovat výkonnost a zvyšovat fluktuaci zaměstnanců.
Jak se bránit?
Počínaje od pochopení, co je gaslighting, je důležité pochopit, jak ho rozpoznat. Základem je nepřestávat věřit svým pocitům, úsudkům a vlastní paměti. Vždy si dejte pozor na signály, jako jsou neustálé pochybnosti a setrvalý pocit zmatení při jednání s takovou osobou, pasivně-agresivní útoky a zesměšňování agresorem, prostě útoky ad hominem na Vaší vlastní integritu.
V případě, že se jedná o situace na pracovišti, mohou být následky pro firmu fatální, jako například snížená výkonnost zaměstnanců a vysoká fluktuace. Proto je důležité naučit se rozpoznat toxické chování a bránit se mu.
Gaslighting by měl být vnímán jako vážné porušení pracovní etiky. Potřebné jsou konkrétní kroky k jeho odstranění. Mohou pomoci vzdělávací programy pro pracovníky a vedení, které by zvýšily povědomí o tomto chování a naučily lidi, jak ho řešit.
Zdroje: cfp.ca, springer.com, researchgate.net, frontiersin.org, tandfonline.com.
