Život v ghetu

Policie vybírá dluhy u pokladny na sociální dávky! Jde o drogy, smrt, prachy a komunitu.

Zeptejte se v jednom malém městě, kam jít na pivo.. Do hospody č.1 ne, tam Tě oberou, ani nevíš jak. V hospodě č.2 Tě zbijí. V hospodě č.3 si můžeš koupit dobrého džointa za stovku.. mohla bych pokračovat. Shrnuto, podtrženo: V tom malém městě není kam jít, pokud tam nežijete. Pokud tam nežijete, raději nikam nechoďte. Leda po návštěvách.

Drogy: Potřebujete perník? Heroin? Nebo si jen zahulit?? Dáte si to na casinu nebo na baru? Není problém. Jointa si běžte vyhulit na záchod nebo ven.. štamgasti můžou tady!

Prachy: Nejsou. A nebudou. A pokud se objeví, tak leda v automatu. A pokud se objeví jinde, než v automatu, pak od toho, kdo v tomhle městě nežije a rychle přejdou "šméčkem" k tomu, kdo je hodí do automatu. Nebo ten, co neokrádá, má své holky na to, aby mu vydělali..

Smrt: To, že zpitomělý feťák zabije chlapa kvůli šizenému perníku není nic vyjímečného. Že dostanete pár facek, protože se blbě na někoho podíváte? Snadno a rychle. sem tam se někdo ztratí..

Komunita: Má to výhody. Pokud vyrostete v takové komunitě, jste v bezpečí. Nemusíte krást ani fetovat. Právě naopak. Slušný domorodec je vítán a hoštěn. Ale jak se komunitě znelíbíte, jste v ř..i.

Pokud se kolem sebe rozhlédnete.. nejste v tom malém městě právě vy?? Kam se poděli všichni známí, kteří měli v hlavě víc rozumu, než ty mladé holky s pěti dětmi, než ty paní, které drbou před Tescem v špinavých bundách a ti pánové, jejichž bohatsví se značí velkým pupkem a velkým zlatým řetězem na krku??? Staří lidé dožijí v tom městě v úzkosti, protože mladé prodavačky (naštvané, že jim rodiče přišli na to, že si vydělávají nelegálně..) prohlížejí jejich tašky na kolečkách, jestli si nevezou něco domů bez placení. Ve městě, kde je zákaz vstupu do krámu s kočárkem, aby si maminy neulovily Sunar navíc.. Kým a kde jsou Ti ostatní??

Utekli! Zdrhli! Vzali kramle! Žijou si své životy s klapkami na očích! Co jiného jim zbývá!

Nikdy se nechci bát vyjít v noci do ulic, ačkoliv se můžu spoléhat a přesvědčovat, že někde bude vždy někdo, kdo mě zná a zachrání! Nechci stát ve frontě na sociální dávky a "litovat" ty chudáky, kteří si půjčili a nikdy nechtěli vrátit!

Kdo nezažil, nepochopí. Nemůžu to vyprávět. Ale doufám, že se to nerozšíří do ostatních míst, a že bude vždy, kam utéct! My, smrtelníci, s tím nic neuděláme. Věznice jsou přeplněné, tak kam s tím???