Přeživší občani, vstávat! Celý týden, kdy trvá prohibice, silou vůle držím své psavé já, abych o ní nenapsala ani řádku. Že se bude o prohibici psát, mluvit, kritizovat a chválit, je naprosto jasné, ale že tolik???
Třeba přiletí UFO.. a bude..
Protože umřelo 30 lidí. To je tragédie! Ne prohibice. Samozřejmě pro okruh podnikání s alkoholem prohibice průšvih je. Proč pro občany? Protože tomu všichni rozumí, a tudíž jsou schopni se k tomu vyjádřit, dotýká se jich to kvůli omezení, která s tím souvisí. Nemohou umřít na otravu metanolem. (Mohou, ale to je už tupost pít netestované zásoby - omlouvám se, které jsem nyní urazila.)
Teda státe, ty jsi ale ee! Všichni rozumí slovu prohibice více, než slovu restituce. Prohibice utlačila restituce. Nedivím se vládě, že udělala prohibici. Je to na jednu stranu rozumný tah a zároveň sprosté přiživování na obětech. Stát se nikdy nezavděčí. Všichni rozumní chápou, že není jiného zbytí, právě díky těm, kterým chybí pud sebezáchovy, ač v našem státě byli a denně jsou větší tragédie.
A tak mě nebaví číst stále dokola, jak je český národ v depresi, ač se dle ekonomů očekávala možná i represe. Kocoviny pominuly, můžeme pracovat. (Udělala bych smajlík, páč mi to přijde úsměvné.) Zatímco ČR řeší prohibici, Euro ke Koruně klesá. Velmi mnoho podnikatelů během měsíce prodělali spousty peněz. Neznám statistiky, ale z 25Kč za Euro je dnes slabých 23Kč. Co dělá ČNB, že nechá EU, aby ČR chudnul více, než je zdrávo, když ke všemu ČR dostala zákaz do Polska a Slovenské republiky vozit alkohol nad 20%? Spousty otázek v jedné.
Kandidáti, volby, krize, pohromy ve světě. To vše dokázala prohibice potlačit. Ekonomové počítají, kolik stát prodělá, stát si spočítal dávno, že vydělá. Jo vydělá. Možná nepočítal, že státy kolem ČR zakážou dovoz. A přitom s posilujícím Eurem by se tak hodil, že?
Rozpočet doplní léčivé konopí, které se bude dovážet ze zahraničí. Zase nádherná myšlenka. Jeden z kandidátů do senátu, přítel, na tento zákon upozornil. Vyměnila jsem si s ním několik řádků na toto téma. Shodli jsme se v názoru, že toto léto zdá se poněkud nešťastné (vlastně podzim, ale vzhledem ke globálnímu oteplování rozdíl malicherný), protože konopí je kolem nás dost. Ví to všichni. Jen stát ne. A proto stát díky klesajícímu Euru zřejmě hodlá vydělat. A zase je to na smajlík. Nelegální konopí kolem nás mohlo pomoci jak dodavatelům, výrobcům, státu i uživatelům. Jen ho zlegalizovat. Konečně mohla vláda udělat rozumný krok. To by ale bylo příliš složité, že? Ale co, buďme vděční, že vláda podnikla alespoň něco.
Občané, voliči levicových stran, očekávají od státu, že bude jejich rodič. V jakékoliv podobě. Myslím tím, příkazy, zákazy, podporu. Jak můžou rodičové někoho učit a vychovávat, když vlastně sami neumí pořádně chodit. Za pár desítek let od revoluce se nenaučili víc, než se hádat. To je totiž pokrok, který stát v roli rodičů spáchal. Za éry komunismu na sebe politici neplivali. Nesměli. Byli by hodně rychle zpacifikovaní. Oproti levici je pravice a pravicoví voliči, kteří spíše očekávají od státu partnerství. A je-li partner hádavý, mohu ho polít studenou vodou, počkat, až ho to přejde a zatím mu ukázat, že lepší je hledat rozumné řešení, nebo se podvolit a dát vzniknout „Itálii“. Co ale může udělat dítě, když se rodiče hádají? Partner má přeci jenom nějaké možnosti. Ale to je už jiné téma.
Nechci křivdit vládním činitelům, co se snaží stát udržet na nohou. Je jich stále méně a méně. A když je prohibice, ekonomická i politická situace jde najednou stranou. Existuje někdo, komu je prohibice ukradená a stále chce něco dělat jiného, než se upít k smrti?
Vše se vším souvisí. A mrzí mě, že tomu nechápu, jak bych si přála. Ale uklidňuje mě, že jsou tací (rejpnout si musím – především voliči levice), co tomu rozumí ještě méně, ale zajímají se jen o sebe a nevidí (žádná změna oproti minulosti), že co se děje jim je přímo závislé na tom, co se děje a dělo kolem nich a že to má úzkou souvislost s budoucností.
Shodneme se snad ale všichni, že naše generace si odskáče a odskákává chyby předešlého režimu. Ano, za komunismu možná i bylo méně starostí, ale nikdo nemyslel na to, jak se budou mít jejich potomci. Hlavní aktivátor tohoto chování byl, pro některé, pud sebezáchovy. Tudíž základní lidská potřeba. Není se proto čemu divit, že nyní je stát na pokraji zhroucení. Je.. prostě je. To je na tom smutné. Snad se naše děti a vnoučata budou mít lépe.
P.S.: Víte, co ještě chybí? Potopy.. To bylo neštěstí. A protipovodňové zábrany? Je ČR po tolika letech imunní proti záplavám? Není, ale hlavně, že nemůžeme chlastat..
