Za nepřátelsou linií.. vládne rozruch. A tady, u mě, je klid a mír. Snad nenapadnou ONI moji zemi plnou rozkvetlých růží, pařící se tím příšerným vedrem a čekající na konec světa nebo na déšť. Snad ONI zanechají útoku. Nikdo na ně není zvědavý. Stejně, nakonec..
je příšerné vedro, že ani černochům se nechce být venku. Mimo: Měla jsem známého. Ten, když bylo 15°C, chodil v kožichu. Když bylo 30°C, měl rifle a košili.
Každý má svých starostí dost (chtělo se mi napsat D.O.S.T.), takže velké dilema konce světa nemá čas řešit. Přijde? Jako již přišel tolikrát? Ano! Přišel! Den před tím, kdy za námi opět dorazila majitelka bytu, že jsme opět vinni třemi infarkty, výpadkem elekřiny, chemickým výbuchem v Semtíně, zemětřesením v Turecku, a pumovým útokem na Thaisko. Proto jsme se rozhodli spáchat detektivní vyšetřování po jednom z těch pár koncí světa. Upachtili plán, jak se dozvědět o jedné spolubydlící - nepříteli, co si o nás opravdu myslí, a hlavně, co si myslí o sobě. To je taková můra, všeználek, a přitom nenapíše jedinou rozvinutou větu, a když už volačo napíše, je tam chyba za chybou. Víme již dávno, že ona je ta, co žaluje. Jen jak to dokázat?
Majitelka pokládá otázku, co se včera stalo.
"Co by se mělo stát? Nic se nestalo."
"Já slyšela něco jiného. Prý jste opět měli mejdan, zpívali a hulákaly do rána. Prý jste se i hádali.."
"No to nehádali! V žádném případě. Ano, seděli jsme i na okně, bavili se u něj, protože bylo příšerné horko."
To jsem musela polykat smích, ale úsměv jsem si neodpustila. Jistě si toho horka všimla, pokud nesedí poslední 3 dny v mrazícím boxu.
Paní domácí přikývla. Prý říkali sousedé. Naše pohledy se zaměřili na středobod vesmíru. Dělala, že neposlouchá, ale oči jí létaly jak splašené. Uši natahovala. Jen počkej! Není to poprvé, co jsi způsobila rozruch kolem úplné ptákoviny.
"Veroniko, co jsi domácí řekla?"
"Já jí nič neriekla, nechte mě být!"
"Veroniko, nelži. Věděla, že jsme měli mejdan, ale nebyli tu chlapi. Kdyby to bylo od sousedů, utrousila by poznámku, jestli tu byli i chlapi a jestli tu náhodou nespala návštěva! Veroniko! Ty jsi taková lhářka, intrikánka!"
"Jen se ptala, jestli je vše v pořádku, co jsem měla říct?"
Samu od sebe jí v úterý večer napadlo, jestli náhodou nemáme mejdan. OK holčičko, jak chceš. Jsme dospělé velké holky a rozhodně bonzáka, a ještě k tomu bonzáka každého prdu, nebudeme mezi sebe brát.
Je Vám jí líto? Bojíte se o ní? Já se chvilku bála taky. Kdyby to ale bylo poprvé. Jedna spolubydlící už jí několikrát málem skočila do úsměvu. Ale ví, že nemůže. A tak jsme vymysleli plán. Ona je stále na sociálních sítích typu Badoo apod. Každý týden, 14 dní má přítele, který za ní dojede a vezme domů.. a nikdy pro ní žádný nedojede, protože se mu rozbije auto, dostane mor, zemře mu matka. Zláme si vaz, vykradou ho, onemocní mu pes nebo rodí želva.. A ona těsně před tím mu pošle peníze na cestu, dovolenou, nebo proto, že chuděra malý nemá práci. Přitahuje tyhle typy.
A tak plán vznikl. Zjistíme, co si vykládá s nimi, co si myslí o nás..
Přihlásili jsme se jako muž. Na jedné z těch sítí.
A dozvěděli jsme se, že není obyčejná upratárka, ale šéfová kdesi v podniku. Druhé napsala, že má dítě u babičky. První, že má dítě u sebe a hlídá sestra. Podstatné ale je, že tam chodí, aby ulovila chlapa, a ten si jí nastěhoval k sobě a žili šťastně až do smrti. Nehledě, že jsme s ní komunikovali dvě. Říkala jsem tomu hodný a zlý policajt. Cukr a bič. Bič jí řekl, že jí zná jeho kamarád, a že o ní říkal strašné řeči. A tak jí řekla, co si o ní myslí. Hodný policajt jí litoval a lezl jí do zadku, aby ho pomalu ani nezaznamenala a pochopila, jak hodný chlap s ní mluví.
A takových slečen, žijících si ve svém vnitřním světě je spousty. Naivních, lehce přitroublých ženských, kterým není 20, ani 25 a dokonce jejich věk přelezl 30let. Které se stydí, že jsou, čím jsou a vymýšlí pohádky. Pohádky, na které jí nikdo neskočí. Naopak, chytrý chlap skloubí její pohádku s její..
Kdo to kdy viděl, aby ženská posílala peníze neznámému chlapovi? (Opravdu je posílá! - ale nick nepovím) Kdo to kdy viděl, aby lidi, co jsou kolem ní pomlouvala a žalovala na ně?
Jak ale říká spolubydlící: "Takový primitív mi nebude kazit deň."
A proto: Nechť vládne mír na celém světě. Alespoň do jeho konce. Aj s Veronikou, žalobničkou.
