Washington věří, že může Moskvu porazit

Představa, že by USA mohly vstoupit do totální války s Ruskem, byla ještě před několika lety považována za směšnou. Dnes už mnozí američtí politici (a někteří jejich evropští kolegové) o této možnosti mluví jako o naprosto reálné. Proč? Věří, že tuto válku mohou vyhrát.

Jaké jsou vyhlídky Ruska v případném totálním konfliktu s vojsky NATO? Ne příliš dobré. Nejprve se podívejme na počet vojáků v aktivní službě na obou stranách. Zatímco NATO disponuje třemi a půl miliony vojáků, Rusko jich má v aktivní službě 850 tisíc. Z pohledu NATO je tedy podmínka alespoň trojnásobku vojáků pro úspěšné provedení útoku splněna. V případě mobilizace na obou stranách by byla převaha NATO ještě výraznější – USA mají přes 300 milionů obyvatel, Evropské země NATO 500 milionů, zatímco Rusko pouze 143 milionů. Pokud jde o technologii, konvenční zbraně Západu jsou jistě dokonalejší – modernizace ruské armády sice probíhá, ale ještě zdaleka nebyla dokončena.

Když srovnáme počet jaderných hlavic, kterými disponují USA a Rusko, může se zdá, že je zde jakási rovnováha. Ale nestačí jaderné hlavice mít, v případě války je potřeba je dopravit na území protivníka. Zatímco se Rusko v posledních letech věnovalo zdokonalování svých balistických raket (již dvě ruské ponorky jsou schopny vystřelit raketu Bulava bez vynoření na hladinu), USA postupovaly jinak. Pentagon svoje technické kapacity vrhl do budování protiraketového systému. USA nyní mají připraven bleskový strategický úder – pomocí tisíců současně odpálených raket mohou zlikvidovat většinu ruských jaderných nosičů – v silech, na lodích, i těch mobilních – v rozhovoru pro deník Pravda o tom mluví generál Ivašov. Vzpomínáte si na zprávu z roku 2008, kdy americké námořnictvo sestřelilo nefunkční satelit, který se pohyboval ve výšce 247 kilometrů? Podle Ivašova mají nyní USA k dispozici 93 lodí, rozmístěných ve světových oceánech, které jsou schopny takto sestřelit ruské raketové nosiče v úvodní fázi letu. Pokud by útok zahájilo NATO, pak by na samém začátku byly sestřeleny ruské družice systému GLONASS, který zajišťuje navigaci ruskému letectvu i křižujícím střelám.

Co z výše uvedeného plyne? Zatímco pro Rusko by bylo vyvolání totální války s NATO holým šílenstvím, z pohledu USA se může zdát, že jsou zde slušné vyhlídky na úspěch – zejména pokud by se podařilo udržet válku na území Evropy a Asie, tedy mimo Ameriku. Pryč jsou časy, kdy Západ mluvil o strategickém partnerství s Ruskem. USA se od roku 1990 podařilo posunout hranice NATO o tisíc kilometrů na východ, začlenění Ukrajiny do západního bloku je zatím poslední fází této snahy. Jak by asi reagoval Washington, kdyby Rusko investovalo 5 miliard dolarů do změny režimu v Mexiku a Moskva by s novou mexickou vládou uzavřela vojenský pakt?

I když se to po rozhovorech v Minsku tolik nezdá, další velká válka je velmi blízkou a reálnou hrozbou právě proto, že z pohledu Spojených států se zdá být vítězství velmi pravděpodobné. Stejně uvažoval i František Josef I. před více než sto lety – Srbsko se mu zdálo být mnohem slabším protivníkem ...