Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Raketová základna Kapustin Jar

Nejmenší sovětský kosmodrom využívaný jako základna již krátce po skončení druhé světové války pro zkušební starty raket. Nachází se asi 150 km jihovýchodně od Volgogradu, nedaleko od osady Kapustin Jar (dnešní Znamensk).

První hangár na Kapustin Jaru

Vypouštěcí zařízení základny se nacházejí na prostoru o rozměrech zhruba 96 x 63 km mezi levým břehem řeky Achtuba a jezerem Baskunčak. Střelecký sektor se táhne východním směrem nad neobydlenýnou stepí až k Aralskému jezeru. Své neoficiální označení přijala základna podle nedaleké osady Kapustin Jar, oficiální označení bylo Stancija Volgograd. Další pojmenování základny pochází z počátku osmdesátých let, kdy nesl název Četvertyj gosudarstvennyj centralnyj poligon, a dnešní oficiální název zní Četvertyj gosudarstvennyj mežvidovyj ispytatělnyj poligon Ministěrstva oborony RF.

Raketová střelnice zde byla prvotně zřízena za účelem testování německé rakety V-2 a později sloužila k testování vyvíjených sovětských raket. O jejím vybudování nepřímo rozhodl J. V. Stalin svým výnosem, že ukořistěná nacistická raketa V-2 nemůže být zkoušena v Německu. Proto bylo 13. května 1946 vydáno rozhodnutí Rady ministrů jímž se zřizuje Ústřední vědecko-výzkumný polygon (Centralnyj naučno-ispytatelnyj poligon), organizačně spadající pod ministerstvo ozbrojených sil. Armádní skupina Vasilije Vozňjuka, která typovala vhodná místa, sice doporučovala prostor Naurskaja v Grozněcké oblasti, ale pro základnu byl vybrán Kapustin Jar, přestože to znamenalo přemístění více obyvatel zabrané oblasti. Definitivní rozhodnutí o místu stavby zkušebního polygonu u Kapustina Jaru padlo usnesením Rady ministrů SSSR číslo 2642-817 z 3. června 1947. Ve stejném usnesení byl odpovědným za vybudování základny a budoucím prvním náčelníkem jmenován generál V. I. Vozňjuk. Vozňjuk nakonec strávil na Kapustina Jaru celých 27 let.

Budování základny začalo 20. srpna 1947 stavbou ubytovacího stanového městečka, jídelny pro budovatele a polní nemocnice. O tři dny později začala výstavba prvního objektu, který byl vzdálen asi 10 km od Kapustina Jaru. Tímto objektem byl betonový zkušební stav pro statické zkoušky motoru rakety V-2. Později bylo toto místo nazváno "Komplex číslo 1". Začátkem října byly kromě "Komplexu č. 1" dokončeny stavby startovní plošiny s betonovým bunkrem pro obsluhu, dočasné technické stanoviště pro přípravu raket a dřevěná montážní hala. Budovatelé také dokončili několik přístupových cest (jednalo se o udusané cesty ve stepi, které se po deštích proměnily v bahnitou past) a asi 20 km dlouhou železniční přípojku, která navazovala na hlavní trať vedoucí do Volgogradu. Připravenost raketové základny k uskutečnění zkušebních startů rakety V-2 oznámil Vozňjuk do Moskvy 1. října 1947.Mezitím v září 1947 přijely na budovanou základnu jednotky generála Alexandra Tvereckého, které s sebou z Německa přivezly dva vlaky zařízení a dílů pro raketu V-2. Hotové testovací rakety V-2 byly na základnu dodány později - první z úvodní série přijela 14. října 1947; první rakety byly sestaveny z komponentů vyrobených částečně v Německu a částečně v SSSR (v závodě v Podlipkách u Moskvy). Už po dvou dnech - 16 října - byla na technickém stanovišti dokončena předstartovní příprava první rakety. Technickému oddílu velel major J. I. Tregiba, zástupce hlavního konstruktéra L. A. Voskresenského, odpovědného za provedení zkušebních letů. Ve stejný den, tedy 16. října byl na zkušebním stavu poprvé při statickém testu zapálen motor rakety V-2 (výrobního čísla 02T). Zapálení motoru bylo využito i pro otestování pozemního zařízení: elektrického vybavení zkušebního stavu a rozvodu dodávky paliva.

První zkušební odpálení rakety V-2 se na budované základně Kapustin Jar uskutečnilo 18. října 1947 v 10:47 moskevského času. Startu rakety výrobního čísla 010T byl přítomen i pozdější hlavní konstruktér sovětské kosmické techniky Sergej Koroljov. Raketa vystoupila do výšky 86 km a při návratu do hustých vrstev atmosféry se rozpadla; její trosky dopadly ve vzdálenosti 206,7 km od místa startu (některé prameny uvádějí uletěnou vzdálenost 274 km - např. [3]), asi 30 km vlevo ve směru letu od určené osy letu. V místě dopadu zbytků rakety vznikl poměrně veliký kráter. Série startů pokračovala do 13. listopadu 1947 a z 11 vypuštěných raket 9 dosáhlo cílovou oblast (některé z nich i se značnou odchylkou). Poslední raketa, výrobní číslo 19N, vystoupila do výšky 89 km a dopadla ve vzdálenosti 262,2 km od místa startu; odchylka od osy letu byla jen 700 metrů. Pro zajímavost nejpřesnější let uskutečnila raketa s výrobním číslem 22N, která startovala v pořadí jako desátá, a dopadla jen 80 metrů od určeného cíle.

V následujícím roce se již odpalovaly první prototypy sovětské rakety R-1 (první úspěšný start je ze 17. září 1948) a byly odtud vypuštěny první sondážní rakety - geofyzikální (první startovala už 2. listopadu 1947) a meteorologické. Od června 1951 z Kapustina Jaru  startovaly výškové rakety, které ve svých hlavicích nesly pouzdra s biologickými objekty - hlavním objektem výzkumu byli psi.

Základna Kapustin Jar byla až do roku 1957 jedinou raketovou základnou v zemi a byly tu zkoušeny všechny tehdejší typy sovětských vojenských (i pseudocivilních) raket. A mj. se testovaly i protiletecké řízené střely. Od roku 1960 bylo na základně zřízeno výcvikové středisko pro sovětská raketová vojska pozemní armády. Ve středisku se připravovalytechnické kádry pro velitelské funkce v nově zřizovaných raketových vojscích.
Ale Kapustin Jar byl využit i k praktickému testu rakety s bojovou jadernou náloží. 20. února 1956 byla ze základny vypuštěna balistická raketa středního doletu R-5M (typové číslo 8K51; v kódu NATO SS-3 Shister) s ostrou jadernou hlavicí, která dopadla a explodovala ve stepi u Aralského jezera.

Později byla na základně postavena dvě letiště a od roku 1961 je základna využívána pro starty kosmických raket (dva pokusy z roku 1961 byly neúspěšné, první úspěšný start je tedy z roku 1962). Do roku 2008, kdy odstartovala poslední nosná raketa s družicí, se z kosmodromu Kapustin Jar uskutečnil 101 start nosných raket, při nichž bylo v 85 případech dosaženo oběžné dráhy; 16 vzletů byla havarijních. Mezi jinými úspěšnými objekty byly ze základny na geocentrickou dráhu vyneseny i modely sovětského raketoplánu BOR (Bezpilotnyj orbitalnyj raketoplan) a řada družic vypuštěných v rámci mezinárodního programu Interkosmos.

HLAVNÍ PRAMENY:
[1] P. Lála, A. Vítek: Malá encyklopedie kosmonautiky, Mladá fronta, Praha 1982
[2] B. Růžička, L. Popelínský: Rakety a kosmodromy, Naše vojsko, Praha 1986
[3] http://www.kapyar.ru/index.php?pg=110[4] http://www.lib.cas.cz/space.40/ZKR/KOSMOD/KJ.HTM

-----
Příště: Sonda Fobos-Grunt pro průzkum Phobosu; plánované zveřejnění: 12.11.2011.

Hlasujte ve finále ankety Blogera roku

Autor: Jan Sedláček | čtvrtek 10.11.2011 6:00 | karma článku: 20,24 | přečteno: 3175x
  • Další články autora

Jan Sedláček

ATV-1 Jules Verne

Před deseti lety, 9. března 2008, odstartovala z kosmodromu Centre Spatial Guayanais nákladní kosmická loď ATV-1 Jules Verne.

11.3.2018 v 7:34 | Karma: 8,43 | Přečteno: 197x | Diskuse| Věda

Jan Sedláček

Odpad na Měsíci

Dnes je to přesně 50 let, když technici NASA dokončili v Kennedyho kosmickém středisku na Floridě dvoudenní zkoušku letové připravenosti kosmické lodě Apollo 6, která nakonec startovala 4. dubna 1968.

8.3.2018 v 7:00 | Karma: 16,35 | Přečteno: 547x | Diskuse| Věda

Jan Sedláček

Byl indický řidič zabit meteoritem?

V moderní historii není spolehlivě zdokumentován žádný případ úmrtí člověka následkem zásahu meteoritem.

9.2.2016 v 7:00 | Karma: 13,89 | Přečteno: 638x | Diskuse| Věda

Jan Sedláček

Rok 2015 - velkolepé objevy ve Sluneční soustavě

Uplynulý rok 2015 byl významným obdobím pro planetární průzkum. New Horizons studovala trpasličí planetu Pluto, Philae přistál na kometě, Curiosity získala důkazy o dávných jezerech na Marsu a sonda Dawn přinesla snímky Ceres.

2.1.2016 v 8:43 | Karma: 19,59 | Přečteno: 725x | Diskuse| Věda

Jan Sedláček

Dvě rány pro ruskou kosmonautiku

V ruské kosmonautice se vrší jedna nepříjemná situace na druhou; po nedávné havárii lodi Progress se dnes udály další dvě nepříjemné události.

16.5.2015 v 9:11 | Karma: 14,37 | Přečteno: 958x | Diskuse| Věda
  • Nejčtenější

Drahé a rezavé, řeší Ukrajinci zbraně z Česka. Ani nezaplatili, brání se firma

18. května 2024  12:02

Premium České zbrojařské firmy patří dlouhou dobu mezi klíčové dodavatele pro ukrajinskou armádu i tamní...

Královna fetiše rozdráždila Ameriku. Její fotografce se klaní i feministky

22. května 2024

Seriál „Nejkrásnější fotografka“ či „nejlepší pin-up fotografka na světě“. Taková čestná přízviska si...

Turisté si zajeli do Afghánistánu. Střelci část Evropanů povraždili i s průvodci

18. května 2024  17:57

Neznámí ozbrojenci v pátek večer v provincii Bámján v centrální části Afghánistánu zabili tři...

Turek: Z Nerudové mi bývá špatně, o hlasy komoušů a progresivistů nestojím

24. května 2024

Bývalý automobilový závodník a lídr Přísahy s Motoristy Filip Turek patří mezi černé koně...

„Krok ke třetí světové.“ Ukrajinci zasáhli klíčovou ruskou radarovou stanici

25. května 2024  12:55

Ukrajinská armáda zřejmě tento týden zasáhla významnou ruskou radarovou stanici, která je součástí...

Komu spadne do klína západ Afriky? Ve hře o vliv je průmysl i dezinformace

26. května 2024

Premium Od spolupracovníka MF DNES v Africe Pozvolný odchod Francie ze západní Afriky je hotová věc. Zcela nahradit francouzský vliv ale bude...

Čechů ubývá, rodí se méně dětí. Není čas na sex a vztahy, vysvětlují odborníci

26. května 2024

Premium Stále více žen v Česku nemůže otěhotnět nejen z důvodů onemocnění, ale i kvůli odkládaní...

První barevná fotka zmizela v hlubinách času. Už ji nikdy nikdo neuvidí

26. května 2024

Seriál Je to jen pruhovaná stuha na tmavém pozadí, přesto představuje zásadní moment ve vývoji barevné...

V metru ve stanici Náměstí Republiky spadl do kolejiště člověk, provoz byl zastaven

25. května 2024  22:38,  aktualizováno  23:28

„Na stanici metra B spadl do kolejiště člověk. Provoz metra je přerušen v úseku Smíchovské nádraží...

Pracující důchodce skončil po nehodě bez příjmů. Účty poplatil díky životnímu pojištění
Pracující důchodce skončil po nehodě bez příjmů. Účty poplatil díky životnímu pojištění

Spousta důchodců si dnes přivydělává, aby zvládli zaplatit stále rostoucí výdaje a nemuseli se spoléhat na pomoc svých blízkých. Podobně tomu bylo...

  • Počet článků 556
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1048x
Důchodce z České Třebové, jehož dlouholetým koníčkem je kosmonautika a zejména její historie a historie souvisejících oborů (raketová technika, astronomie, astrobiologie). Ale sleduje i dění současné kosmonautiky - viz http://novinkykosmonautiky.blogspot.com/