Dnes je to přesně 50 let, když technici NASA dokončili v Kennedyho kosmickém středisku na Floridě dvoudenní zkoušku letové připravenosti kosmické lodě Apollo 6, která nakonec startovala 4. dubna 1968.
Jednalo se o poslední bezpilotní let kabiny Apollo před zahájením pilotovaných letů vrcholících přistáním lidí na Měsíci.
V této souvislosti mne napadlo, kolik vlastně pozemského materiálu je dnes na Měsíci. Hrubým odhadem je to kolem 200 tun.
Největší podíl na tomto množství mají lunární moduly kosmických lodí Apollo - těch je na Měsíci celkem sedm. Šest z nich na měsíčním povrchu přistálo s astronauty a jeden (modul z Apolla 10) dopadl na Měsíc po splnění svého úkolu na oběžné dráze. Další významnou část materiálu ze Země tvoří poslední stupně nosných raket, které rovněž zasahovaly měsíční povrch.
Další "pozemské smetí" pochází z bezpilotních misí - od sondy Luna 2 v roce 1959 až po nedávné přistání čínské sondy Chang'e. V tomto případě se nejedná jen o sondy určené k dopadu nebo měkkému přistání, ale je nutné započítat i měsíční družice, jež jsou po ukončení mise na selenocentrické dráze navedeny k dopadu na povrch.
A naopak: kolik materiálu z Měsíce bylo odvezeno na Zemi?
V letech 1969 až 1972 přivezly posádky šesti lodí Apollo celkem 382 kg a tři sovětské automatické sondy dopravily na Zemi asi 300 gramů. Vzorky z programu Apollo jsou uloženy v ochranné atmosféře v Johnson Space Center v Houstonu, odkud jsou poskytovány vědeckým institucím k výzkumu.
