MS Finále - Ještě, že to Řecko, pardon Argentina, nevyhrálo

Mistrovství světa dospělo do svého konce a svět zná svého krále. Nikdy jsem nebyl fanouškem Němců a německého fotbalu, ale musím uznat, že jsou mistry světa naprosto zaslouženě.

Při svých hodnoceních jsem vynechal druhé semifinále mezi Holandskem a Argentinou. Upřímně, nevěděl jsem, o čem psát. Bylo to tak bídné utkání, že jsem nebyl schopen sepsat nějaký článek. Dnes se proto zaměřím jen na boj o třetí místo a zejména finále.

O třetí místo zvítězili jasně a zaslouženě Nizozemci. Dělá mi to radost, i když jde „jen“ o třetí místo. Holanďané vyhráli naprosto zaslouženě. První branku vstřelili už ve třetí minutě z penalty, která nebyla. Faul se udál asi dvacet centimetrů před vápnem, ale popravdě, ani pomezní nemohl přesně místo zákroku určit. Ze záznamu bylo vidět, že rychlosti akci vůbec nestačil a byl za soubojem o nějakých deset metrů pozadu. Penalta nebyla, ale měla být udělena jednoznačná červená karta pro Thiaga Silvu. A jak jsme viděli při semifinále, jeho absence by byla pro Brazilce daleko víc devastující, než jedna penalta.

Velmi mě pobavil „expert“ Csaplár ve studiu, když začal tvrdit, že rozhodčí projevil udělením žluté karty cit pro hru? Tak nevím, já pitomec si myslel, že fotbal se píská podle nějakých pravidel a ne podle citu každého rozhodčího. Nizozemci si nakonec zisk bronzové medaile bez větších problémů pohlídali, když přidali další branku po krásné kombinaci a vše završili v poslední minutě. Pro Brazilce mistrovství nedopadlo vůbec dobře a končit ho se skórem 1:10 z posledních dvou zápasů zavání až ostudou.

V neděli přišlo závěrečné vyvrcholení v podobě finále mezi Němci a Argentinou. Ta ve finále neměla absolutně co pohledávat a ani zde nepřekročila svůj bídný stín z celého šampionátu. Zápas skončil 0:0 po celkem nezáživném stylu, který zejména u Jihoameričanů připomínal slavné vítězství Řecka z před deseti let. V základní hrací době bylo jen minimum šancí. Na jedné straně Higuian po chybě Krosse, na druhé nastřelená tyč po rohovém kopu.

K penaltám se zápas nakonec naštěstí nedostal, protože šest minut před koncem udeřili Němci díky dvojici náhradníků. Po parádním centru Schurrleho se stejně parádně trefil Goetze. Nikdy jsem nebyl fanouškem německého fotbalu, ale v posledních zápasech na šampionátu jsem jim přál. Celé mistrovství předváděli zajímavý fotbal a snad jako jediné mužstvo ani jednou nenudili. Titul je proto ve správných rukou.

Mistrovství světa 2014 je minulostí a já se jen ještě v následujících článcích pokusím shrnout nějak kompletně. Fotbal a zábava to byla ve většině případů skvělá a nezbývá, než se těšit na Euro za dva roky ve Francii a přát si, aby už tentokrát nechyběl ani český výběr.