Hřebík s Vrbou ukázali, že to jde

Po letní přestávce je za námi první kompletní fotbalový týden, kdy jsme mohli porovnávat  šampionát mladíků, předkola Ligy Mistrů, naší gambrinus ligu a nakonec anglický superpohár. Tak proč se na to trochu podrobněji nepodívat.

Nejskvělejším poznatkem z tohoto týdne je, že dva čeští trenéři se svými týmy všem ukázali, že i v našich podmínkách a s našimi fotbalisty lze hrát zajímavý, útočný a nátlakový fotbal a ještě s ním být úspěšný. Jaroslav Hřebík a jeho devatenáctka a poté Pavel Vrba s Plzní opravdu příjemně pohladili už hodně unavenou a utrápenou duši fotbalového fanouška.

Čeští mladíci hráli skvěle celé mistrovství a jejich výkon a přístup ve finále byl vynikající. Sice nakonec prohráli, ale neustále chváleným Španělům byli po celý zápas více jak zdatným soupeřem. Byli to právě jihoevropané, kteří museli dvakrát dotahovat a vyrovnat se jim podařilo až pět minut před koncem úplně náhodným golem. Celozápasové nasazení například útočníků Skaláka a Přikryla by mělo sloužit jako předloha i pro namistrované útočníky A-mužstva jako jsou Baroš, Fenin nebo Necid, kteří se většinou po hřišti jen otráveně plouží.

Pro pana Hřebíka jde o obrovské zadostiučinění po všech problémech, které musel přetrpět. Ve Spartě banda rádoby hvězd v čele s Blažkem, Zelenkou nebo Poborským trenéra odstřelila a on teď dokázal, že narozdíl od rychlokvašek Chovance nebo Bílka je opravdovým odborníkem. Jaká škoda, že tito pseudotrenéři sedí zrovna na lavičkách dvou předních mužstev v republice mezi které reprezentace a Sparta patří. Docela jsem se pobavil, když Chovanec poskytl po úspěchu mladíků rozhovor, kde jak je jeho dobrým zvykem vyprávěl, že o všech mladících vědí a že jim dávají šanci. Při té příležitosti mě napadlo, že například Kadeřábek jednu přípravu pod Chovencem odehrál, akorát v jeho dresu hrál tenkrát na Kanárských ostrovech někdo jiný.

Druhým příkladem úspěchu a poctivé práce je Pavel Vrba v Plzni. Trenér, který také začínal od mládeže teď se svým týmem dokazuje, že i provinční mužstvo může uvažovat o základní skupině Ligy Mistrů. A ať se na mě nikdo nezlobí, ale nějaký dánský mistr určitě není nepřekonatelnou překážkou, jak se snaží všichni naznačovat. Proti Trondheimu odehrál jeho tým doslova zoufalý první poločas. Ovšem to co předvedli v tom druhém byl neuvěřitelný koncert, při kterém mohl být pravidelný účastník LM rád, že si neodvezl debakl.

S tou chválou můžeme poračovat i k zatím proběhlým dvěma kolům první ligy. Podle zápasů, které zatím vysílaly všechny televize, jde o velmi povedená představení. Přednost má útočení a k radosti nás diváků padá i spousta gólů. K mé radosti to jde zatím i Bohemce a jsem zvědavý jaký další vývoj liga bude mít. Pokud si ale udrží svou dosavadní úroveň, tak se určitě spousta diváků zpět do hledišť bude vracet.

Ale abych za uplynulý týden jen nechválil, je zde určitě i pár mínusů. Jako hlavní považuji ostudné vypadnutí Mladé Boleslavi s kyperským mužstvem. Ať se na mě ve městě Škodovek nezlobí, ale pokud chtěli uspět, byl krok s angažováním trenéra Koubka krokem úplně vedle. Trenér, který byl i u loňské pohárové ostudy Baníku, má ve svém slovníku zatím jen spoustu omluv a výmluv. Výkon jeho týmu zejména na Kypru byl doslova ubohý a korunovaný Chramostou, kterého někdy v 75. minutě začali chytat křeče a musel odstoupit. Tohle u mladého hráče, u kterého je fotbal zaměstnáním nějak nechápu. Buď on nebo trenér Koubek dělají zkrátka v tréninku něco špatně.

Druhým minusem je oslavování končící rozhodčí Damkové. Teď si možná naběhnu, ale ženská ve fotbale prostě nemá co dělat. Ona při pískání dělala stejnou spoustu chyb, jako její kolegové, ale protože je to zkrátka žena, tak byla neustále novináři i hráči omlouvána. Jen ať se proboha nerozhodne teď kandidovat na předsedu svazu, protože vzhledem ke svému příteli by snad mohla i vyhrát. Mě zkrátka slza při končení Dáši neukápla.

První kompletní fotbalový týden skončil skvělým představením Manchesteru United ve finále anglického superpoháru. Byl to zejména ve druhém poločase naprosto úchvatný výkon, při kterém namistrované hvězdy City nestačili snad ani tleskat. Ferguson postavil ve druhém poločase velice mladé mužstvo a ukázal, že je prostě naprostá jednička. Doufám, že to nebyla poslední trofej, kterou v letošní sezoně United převzali.

Minulý týden se fotbalově hodně podařil a chci věřit, že další se mu budou podobat. Mám jen obavu, že už ve středu při vystoupení Bílkova mužstva zase všichni vystřízlivíme. Kéž bych se tak pletl.