Barcelonský fotbal většinou nudí

Ať se na mě nikdo nezlobí, ale je to tak. Barcelonská „házená“ podle mě není až tak zajímavá, jak nám všichni předhazují a svým způsobem jde většinou o uspávání diváků a soupeře.

Poslední dobou díky konfrontaci s Plzní v našich médiích stále stoupá hysterie a nadšení ze hry španělské Barcelony. Přiznám se, že už to začíná být trochu otravné a navíc názory, že Barcelona je bezkonkurenční mužstvo na světě, i trochu zkreslené. Když se podíváte na většinu zápasu španělského giganta, tak až na světlé výjimky jde o velice nudná představení. Většina hry se odehrává okolo půlící čáry, kde si hráči přihrávají na dva až tři metry. Tím drží balon a podle většiny „odborníků“ tak dominují hře.

Popravdě řečeno, pokud Barcelona nehraje s Realem, nebo jako teď s Plzní, většinou u jejich zápasů usínám. Je možné, že to je pozdní hodinou španělské ligy, ale spíše to bude nudnou hrou, kterou mužstvo předvádí. Taková hra totiž většinou nestrhne ani komentátora a ani diváky k nějakým hlasitějším projevům. Vždyť i plzeňští diváci a hráči byli nejvíce překvapeni, jak klidná a tichá byla atmosféra na stadionu, kde bylo okolo 70 000 diváků.

A při tom je to logické. Diváky vždycky strhne především zajímavá hra plná střel, závarů a soubojů. Pokud si ale deset minut přihráváte na polovině hřiště a potom dáte jednu kolmou přihrávku, tak tohle asi nikoho ze sedadel zvedat nebude. U Barcelony nikdy neuvidíte střelu ze střední a vetší vzdálenosti, úniky po křídlech s ostrými centry do vápna nebo centry ze standartních situací. Pokaždé hraje jen to samé. Kombinace až do brány nebo rozehrávání všech rohů jen na krátko. Po určitou dobu to může být zajímavé, ale po čase se toho člověk nabaží a začíná to nudit.

A protože je Barcelona díky satelitním televizím k vidění velmi často, tak už podle mě nastal právě ten okamžik, že její hra musí běžného fanouška nudit. Je totiž pořád stejná. Bez ohledu na soupeře nebo na výsledek.  A stejně tak to platilo v obou zápasech s Plzní. Většina zápasu se neodehrála ve vápně Plzně nebo v jeho blízkosti, ale především spoustou přihrávek u půlící čáry. A pak jen slyším komentátory a rádoby odborníky Šmicera a Csaplára, jak se nad takovým fotbalem rozplývají. To se na mě nezlobte, sice nejsem takový odborník jako vy, ale jen obyčejný fanoušek, ale v úterý jsem opět během druhého poločasu málem usnul.

Ano, Barcelona vyhrála poslední ročník Ligy mistrů a španělské ligy. To z ní ale nedělá bezkonkurenční mužstvo na světě. Ostatně vyhrát například španělskou ligu je rozhodně jednodušší, než anglickou. O titul tam totiž bojují jen dvě mužstva a ostatní dělají jen kompars. V Anglii může ligu vyhrát třeba šest mužstev a proto je pořád tou nejkvalitnější soutěží na světě.

Bylo by fajn, kdyby Barca svoji hru alespoň občas změnila. Vzhledem k naturelu jejich hráčů se ale bojím, že dál budu u klidného, nudného a tichého zápasu naprosto v pohodě usínat.