"Život se má žít- nejenom pořád někam zdrhat," napadlo mě při pohledu na
obyvatele Andalusie vychutnávající si odpolední kávu a spokojeně
jsem se protáhl. "Tak tady jsme správně," prohodil jsem ke zbytku
osazenstva naší premiérové výpravy. A nebyla to výprava ledajaká...
Spojila nás společná vášeň. Motorky. Bikeři celého světa spojte se. Náš cíl nebyl tak ambiciózní. Jen parta chlapů co se chce pořádně projet. A pořádně si to užít. A Andalusie.
Bylo nás pět. Vlastně šest, ale Béďa neodolal a odmítl nasednout na mašinu až ve Španělsku. Nezbývalo, než mu popřát šťastnou cestu a určit místo setkání ve Španělsku. Sledovali jsme ho bez lítosti. Člověk musí znát svoje hranice a my jsme se ty naše chystali otestovat až za Pyrenejským pohořím.“ Brzo se uvidíme, Béďo“
Motorky jsme do cíle převezli autem. Španělsko bylo dechberoucí. Zatímco pohled na španělskou krajinu v okolí Malagy nás okamžitě nabudil na projížďku, hbitost a rychlost zlodějíčků u benzinky nás přivedly v úžas. Úžas stál naše dva parťáky 1000eur a všechny doklady.
Při projížďce do hor jsme navštívili jedno z nejstarších měst: Ronda. Město z 10.-11.stol je víc než tipem na zastávku na občerstvení. Obraz dvou starých částí města na skalách spojených vysokým mostem vás nenechá na pochybách, že se zde setkáváte s historií Evropy.
A kdybyste si toho náhodou, při opojení z jízdy, nevšimli, starověké římské viadukty vám to přesvědčivě připomenou.
Granada.Bílá, zářivá. Březnová teplota mínus tři stupně při odjezdu z Chebu se tady zdála stejně neskutečná jako fakt, že sangrie v místních hospůdkách byla pokaždé jiná a pokaždé skvělá.
Cesta dál na jih, k Gibraltaru pro nás byla potvrzením, že i cesta může být cíl. To proč všichni bikeři znovu nasednou na mašinu a vyrazí kam se jim zrovna chce a za čím se jim zrovna chce. Třeba za svobodou, za svobodou nejen na silnici, ale i v hlavě.
Jak se blížíme k Gibraltaru míjíme tucet starých městeček a v každém z nich by stálo za to zastavit. Kvalitní silnice, díky kterým můžete přidat plyn, pomáhají překonat pokušení najít si důvod k další zastávce.
Gibraltar, s kratičkou přistávací dráhou utvořenou násypem do moře, je místem, kde se Středozemní moře přetlačuje s Atlantikem. Zdá se, že nerozhodně, což nemůžeme říci o nás a času.
Vracíme se a vstřebáváme atmosféru Andalusie, která v nás zanechává dojem ráje motorkářů. Naše 2000km dlouhá jízda končí. Neochotně se loučíme s vřelostí místních obyvatel, vynikající španělskou kuchyní a pocitem z jízdy. Možná to byla výprava trochu ledajaká, ale byla skvělá.
