Do Barcelony nejen za fotbalem

Katalánská kráska láká svými památkami, gastronomií, módou i jedinečnou atmosférou. Ostatně inspiraci tady sbírá kde kdo. Gaudí, Dalí, Woody Allen i božský kanonýr Messi.

Barcelonu jsem navštívil při jedinečné příležitosti pro plzeňský klub, zahrát si na největším stadiónu v Evropě. Oslava fotbalu Plzeň versus nejlepší tým světa, FC Barcelona, v čele s nejlepším současným hráčem na světě Lionelem Messim. Vidět na vlastní oči stadion, kam se vejde sto tisíc lidí a přitom sledovat fotbal plný hvězd je splněný klukovský sen a svátek samo o sobě. Viktorka ostudu rozhodně neudělala, hrála se ctí a i když se jí nepodařilo dát gól, byl jsem spokojený. Až v Barceloně jsem totiž pochopil jak může být fotbal krásný.

Další tři dny jsme s přáteli věnovali prohlídce samotné katalánské krásky. Asi všichni slyšeli úchvatný duet Freddiho s Montserrat Cabellé Barcelona, který byl písní Olympijských her v roce 1992. Barcelona je stejně podmanivá jako tato píseň. Čím je ale město výjimečné je fakt, že dalo možnost bláznivým umělcům, z kterých byly všichni ostatní minimálně rozpačití, aby utvářeli jeho podobu. Barcelona tak neustrnula v čase zakletá v historii. A není se co divit, když je domovem takových umělců jako je Gaudí či Dalí, kteří do ní vetkli svůj umělecký rukopis. Někdo vizionářsky tušil, že se na extravagantní architekturu i obrazy v budoucnu bude jezdit dívat celý svět. A že se Barcelona změn nebojí i v novém věku, se ukázalo i v době pořádání olympijských her v roce 1992. Při této příležitosti došlo k citlivé změně pobřeží, které je teď zvláštně klidné, ale zároveň živoucí. Při procházce po něm narazíte na nejluxusnější hotely, umělecká díla i příjemné hospůdky s levným menu.

Woody Allen zachytil ve filmu Vicky, Christina a Barcelona rozpustilou náladu města i milou ztřeštěnost jeho obyvatel. Barcelona má nádech živé kulturní a umělecké metropole ve všech směrech. Když si k tomu přičtete možnost vidět to nejlepší z fotbalu, není o čem přemýšlet. Kde najdete tu či onu památku a kdy je nejlepší ji navštívit, to si můžete přečíst v každém průvodci. Přesto bych měl pár tipů. Určitě si projděte zákoutí Starého města – Barri Gótic. Snad právě při toulkách jeho uličkami nacházeli Dalí s Gaudím inspiraci pro svoji tvorbu, ale pravdou zůstává, že v místních kavárnách a barech rádi poseděli. Dodnes zde potkáte mnoho talentovaných pouličních umělců, kteří vystupují v tamních uličkách a svojí hudbou líbezně dotvářejí atmosféru.

Pokud se nebojíte výšek, doporučuji lanovku vedoucí k bývalé pevnosti Montjuïc, z níž si můžete prohlédnout rozlehlý přístav z ptačí perspektivy. Než na ní ale nasednete, prohlédněte si olympijský areál, který v návštěvníkovi umí zanechat dojem!

Současnou moderní Barcelonu odráží ve své tvorbě barcelonská módní značka DESIGUAL , jejíž pestré modely jsou stejně krásné jako bláznivé a tak jako město má svůj specifický nezaměnitelný šarm . A až vám po tom všem běhání po městě vyhládne ochutnejte místní paellu a mořské plody, delikatesy, o kterých se vám ještě pár dnů poté bude zdát...

Barcelona se svým příjemným podnebím působí na návštěvníka jako veselá, hravá kočka. Neodnesete si z ní stejný dojem jako třeba z ultra moderního, decentního, věčně zataženého a vážného Londýna a právě to je na cestování skvělé, každé místo je jiné. Město, které samo o sobě příjemně švitoří životem ještě přidá na obrátkách, když dojde na fotbal...

Tenhle blog jsem psal den po utkání Viktorky Plzeň s FC Barcelonou v Edenu. Ačkoliv vyloučení po dvaceti minutách hry změnilo obraz a možnosti Plzně byl to pěkný zápas. Utkání pro Barcelonu v několika ohledech rekordní. Božský Messi vstřelil ve svých čtyřiadvaceti letech svůj dvoustý gól a dal třináctý hattrick, pro trenéra Guardiolu bylo toto utkání dvou sté ve službách Barcelony a Valdes, brankář FCB, drží klubový rekord neprůstřelnosti. A ačkoliv výsledek, bohužel, těmto statistikám odpovídal, já si počkám až Viktorka Plzeň bude mít svůj den a pak si jednou třeba lidi budou říkat „jo, to bylo tenkrát, když Plzeň poprvé porazila Barcelonu..."