V duchu osvobozování a nastolení demokracie zase ničíme suveréní stát. To nevadí my dokážeme vnutit lidem svou pravdu, kterou oni budou slepě šířit a přitom nám tleskat. Jediné o co Libyi osvobodíme je černé zlato.
Každý na to máme svůj názor, ale všichni si musíme uvědomit, že válka byla vždy špatná a ani vítěz nezvítězil na 100%.
Díky médiím si lidé utvářejí názory. Pomocí určitých nálepek a dezinformací lze masu usměrnit tam, kam potřebujeme.
Nevím, kdo to řekl, ale hodně mi to připomíná dnešní stav. Je zvláštní, že před několika lety jsme s krutým diktátorem obchodovali a chválili ho za jeho projekty a jiné věci. Dnes ho vykreslujeme jako tyrana, který vraždí nevinné lidi a je třeba ho odstranit.
Válka, ve které nejde o ty civilisty, jak se tvrdí, ale o ROPU. Tu jsme již viděli v Iráku a dnes vidíme, jak tato válka civilnímu obyvatelstvu pomohla. Slavná demokracie, kde se většina Iráčanů má hůře než za Saddama. Demokracie, která zabila více lidí než bývalý diktátor.
Taky mě napadá, proč nečtu zprávy o protestujících ve Washingtonu proti válce. Je to pochopitelné, protože to nezapadá do propagandy.
Walter Lippmann přirovnal v knize "Veřejném mínění" (1922) masy k velké bestii a zdivočelému stádu, které musí být vedeno vládnoucí třídou, elitou. Jedním z důležitých konceptů je výroba souhlasu. Pro elitu je důležité, aby rozhodovala pro své vlastní dobro, a pak tato rozhodnutí prodala masám. Proces, kterým veřejné mínění vzniká, je prostý a příležitost pro manipulaci se otvírají každému, kdo ho pochopí.
Takže budeme vysílat jen to co se hodí, psát to co se hodí a lidé nám opět uvěří a další válku, kterou nám oni sami zaplatí a nakonec odsouhlasí i s potleskem. Kdo nebude souhlasit toho označíme za nepřátele demokracie, teroristu atd... (Poslední odstavec je nutno brát s určitou mírou nadsázky)
_______________________________________________________________________________
Dokáže dnes někdo spočítat kolik životů to naše šíření demokracie a svobody stálo? A kolik ještě bude stát? Podle mého musí společnost samotná přijít na to, že demokracie je pro ně nejlepší způsob vlády a sama se rozhodnout, že jej za svůj příjme.
