Socialismus byl v tom lepší

Vrchní prchni, Což takhle dát si špenát, Jak utopit Dr. Mráčka, „Pane, vy jste vdova!“ Baron Prášil, Arabela, Kdo chce zabít Jessii? Dívka na koštěti, Srdečný pozdrav ze Zeměkoule, Muž z prvního století...

Kolik se natočilo opravdu podařených filmů, seriálů, nebo pohádek mezi roky 1989 – 2023 tedy 34 let po revoluci. Když odečteme z roku 1989 právě dobu od sametové revoluce, dostáváme se k letopočtu 1955.  

Po převratu se natočilo jen málo filmů, které by vykazovaly hravost, inteligentní humor, a které by byly bez přehnaného násilí a brutality.

Před revolucí musely filmy projít sítem silné cenzury a tématika „nezávadné hravosti“ byla snad jedinou, kterou se filmaři mohli věnovat naplno a bez obalu. Filmy musely být tak skvělé, aby kritika přimhouřila oči a dala filmu „zelenou.“ Filmaři byli nuceni manévrovat v úzkém a velmi těžkém uměleckém spektru. A rostli! Byla to pro ně obrovská výzva. Bohužel už nemáme taková esa, jako byli scénárista Miloš Macourek nebo režiséři Václav Vorlíček a Karel Zeman nebo herce Vladimíra Menšíka, Miloše Kopeckého, Libuši Šafránkovou a mnoho dalších, kteří za socialismu působily.

Po roce 1989 vtrhla vichřice svobody a přinesla všechny nemoce západu. Batmany, Supermany, Spidermany... všechna ta šílenství. Filmy jsou většinou pudové a brutální. Čím více cáká z obrazovek krev, tím lépe.

Dá se na ty naše současné filmy a seriály dívat? K jakému uměleckému úpadku jsme se dopracovali! Ano dobré filmy se stále točí a český humor nezanikl, ale je toho všeho čím dál méně.