Na myším kongresu

Žila, byla v díře myška. Ani malá ani velká, ani tlustá, ani hubená a možná proto byla pozvána na myší kongres...

... aby promluvila o tom, jak to dělá, že vypadá přesně tak, jak mají myšky vypadat.

Pod rozložitým kaštanem myška přemýšlela o tom, co na kongresu řekne. Nechtěla toho říci mnoho, protože nesnášela ty chytré myši, které jen četly z papíru a neuměly promluvit z patra. Řeč měly naplánovanou a promyšlenou do posledního myšího písknutí a slova byla barevně podtržena. Tak třeba červená barva znamenal pro řečníka signál, aby zvýšit hlas, zatímco modrá, hlas ztišit. Pak tam byly řádky prázdné a to bylo znamení, mlčet. A výsledek? Nuda!

Téměř všechny myši na kongresu usínaly, a když na pódium nastoupil nový řečník, aby promluvil, přinesl si svůj papír a vše se jen opakovalo. Myší kongres byl ztělesněním nudy. Emoce abyste hledali v sále dalekohledem. Ovšem i myš může vypísknout smíchy, a to pak na sebe strhne pozornost všech ostatních, ale nejvíce řečníka, a to se pak myška omlouvá, že se nesmála řečníkovi, že ostatně ani nevěděla, o čem hovoří, vždyť to bylo ze spaní.

Ale proč myši na kongres jezdily? Protože se tam všechny dosyta najedly. Na rautu se podávaly myší lahůdky. Od sýrů s modrou plísní po sýry bílé jako jehněčí vlna, pečivo bylo vždy tvrdé jak kámen a mléko čerstvé jako pramen.

Nehybné myši, které se na sedadlech hibernovaly, aby přežily kongresovou nudu, vždy před dvanáctou hodinou ožívaly. Na sedadlech se vrtěly a třepotaly ocásky, a když zazněl gong, který hlásil obědovou pauzu, hrnuly se jedna přes druhou k východu a nemohly se dočkat, až si naplní břicha. Po cestě mezi sebou žertovaly a písklavě se smály.

Zatímco tak myška v duchu uvažovala, o tom co na myším kongresu řekne, spadl ji na hlavu kaštan. V ten okamžik ji to došlo! Nebude si připravovat žádnou řeč a basta fidli! Vystoupí na pódium a řekne, co řekne. Přesně to, co ji jako první napadne.

Když byl měsíc v úplňku, konal se myší kongres. Myška se dostala na řadu jako pátý řečník a byla jediná, která se postavila k řečnickému pultíku bez papíru. Většina myší na sedadlech už spala, a ty které nespaly, usínaly.

Tichým hláskem zazpívala ukolébavku, při které usnul i myší personál, a pak tiše odešla do sálu s občerstvením a beze spěchu a stresu si nacpala bříško.