Vrchní prchni, Což takhle dát si špenát, Jak utopit Dr. Mráčka, „Pane, vy jste vdova!“ Baron Prášil, Arabela, Kdo chce zabít Jessii? Dívka na koštěti, Srdečný pozdrav ze Zeměkoule, Muž z prvního století...
Kolik se natočilo opravdu podařených filmů, seriálů, nebo pohádek mezi roky 1989 – 2023 tedy 34 let po revoluci. Když odečteme z roku 1989 právě dobu od sametové revoluce, dostáváme se k letopočtu 1955.
Po převratu se natočilo jen málo filmů, které by vykazovaly hravost, inteligentní humor, a které by byly bez přehnaného násilí a brutality.
Před revolucí musely filmy projít sítem silné cenzury a tématika „nezávadné hravosti“ byla snad jedinou, kterou se filmaři mohli věnovat naplno a bez obalu. Filmy musely být tak skvělé, aby kritika přimhouřila oči a dala filmu „zelenou.“ Filmaři byli nuceni manévrovat v úzkém a velmi těžkém uměleckém spektru. A rostli! Byla to pro ně obrovská výzva. Bohužel už nemáme taková esa, jako byli scénárista Miloš Macourek nebo režiséři Václav Vorlíček a Karel Zeman nebo herce Vladimíra Menšíka, Miloše Kopeckého, Libuši Šafránkovou a mnoho dalších, kteří za socialismu působily.
Po roce 1989 vtrhla vichřice svobody a přinesla všechny nemoce západu. Batmany, Supermany, Spidermany... všechna ta šílenství. Filmy jsou většinou pudové a brutální. Čím více cáká z obrazovek krev, tím lépe.
Dá se na ty naše současné filmy a seriály dívat? K jakému uměleckému úpadku jsme se dopracovali! Ano dobré filmy se stále točí a český humor nezanikl, ale je toho všeho čím dál méně.
