Homokoronus - nový druh člověka

Situace okolo koronaviru se nelepší, ale zásadním způsobem ani nehorší. Někteří lidé jí snášejí lépe a někteří hůře. Je až s podivem, jak se svět okolo mění a jakou rychlostí. Na Vánoce už si jen stěží vzpomeneme. 

Spousta lidí, kteří jsou dnes v první linii se svými nároky na vládu a stát je prožívali u moře a internet zaplavovali nádhernými fotkami z Bali, Indonesie, Thajska a ti skromnější z Dubaje. Stejní lidé se dnes, po čtrnácti dnech ukrutného boje o přežití registrují do systému bezúročných půjček vlády, nekonečné hodiny diskutuji na sociálních sítích o újmách, které je potkaly a obviňují každého, kdo jim přijde pod ruku, že za jejich osud může. Tento nový druh člověka by se mohl jmenovat Homotrpím…

Pak jsou tu i ti druzí. Ti, co trpí neméně tolik, ale snaží se s tím něco dělat. Herci, kteří své dovednosti přinášejí lidem prostřednictvím sociálních sítí a jiných medií, zpěváci, co zlepšují lidem náladu, hospodští, co sednou do auta a s obědy vyrazí za svými zákazníci, řemeslníci, co mají stále co dělat a další a další. Tenhle druh, tedy Homomakám, ten tu ale byl i předtím.

Třetí druh , tedy Homovšechnovím, ten tu byl dříve také, ale teď má hotové zně. Sám se rád ve věcech rozebírám, ale osobně nevím, co bych v této chvíli na místě vlády dělal jinak nebo lépe a spíš myslím, že bych vše dělal hůř. O to víc mě udivují lidé, kterých v online prostoru přibývá ať už z řad nás obyčejných nebo i osob veřejně známých. Přesně vědí, co je špatně a jak to mělo být líp. Na jakékoliv pomoci ostatním se sice nepodílí, ale za vším vidí zlý úmysl a ve všem mají jasno.

Pak tu máme čtvrtý druh a to je Homonejsem. Bydlím na malém městě poblíž Prahy. Náš pan starosta je z mediálně známý člověk a do doby vypuknutí virové epidemie byl vidět všude. Každý týden se účastnil celé řady veřejně prospěšných akcí, neustále nás o tom informoval v městském oběžníku a své aktivity dokládal spoustou fotografií. Ve městě ho bylo vidět stále. Když neotevíral venkovní posilovnu, zahajoval fotbalový turnaj farářů, křtil cyklostezky nebo pomáhal skautům. Mimo to stihl vystupovat i v televizi. Zkrátka náš terminátor. A teď ? Není. Jelikož nemám Facebook, tak vážně není. Je hodně lidí a zejména starších, kteří by aspoň formou mimořádného vydání místního kurýra uvítali jakoukoliv účast vedení města…. Ale není sám, z veřejného prostoru se vytratila celá řada autorit, která dosud přesně věděla, co je pro nás nejlepší a teď zkrátka nejsou.

A pak tu máme pro mě nejskvělejší druh, druh Homopomáhám. O těch asi není třeba příliš hovořit. Jen je vážně dobře, že jich je mnoho. Šijí roušky, hlídají děti lékařům a policistům, nakupují potřebným, pečují o nemocné a to nezištně a rádi.

Nicméně jedno nás všechny spojuje, všichni jsme Homo, tedy lidé. Nejsem naivní, abych si myslel, že výše uvedené druhy vznikly až nyní a to díky Koronaviru. Byly tu vždy, jen občas nastane situace, kdy je vedle některých z nich opravdu těžké žít. Proto doufám, že nikoho neurazím, když nám všem v tuto chvíli popřeji, aby těch obětavých Homopomáhám bylo co nejvíc.