Svět se točí doleva

Jen pár hodin zbývá do amerických prezidentských voleb a je víc než nabíledni, že svět se netočí od východu na západ, ale že se točí jednoduše doleva. Vyhraje-li Barack Obama tyto volby, zůstane na světě jen málo pravicových (a zároveň nenacionalistických) vlád.

Vezměte si glóbus a třikrát s ním otočte. Vyloučíme všechny nedemokratické státy (komunistické, vojenské, klerikální, nacionalistické či s absolutní monarchií) a ty státy, ve kterých se volí na zcela jiných principech než na rozlišování mezi pravicí a levicí. Pod pravicí si představuji konzervativní politiku spojenou s šetrným hospodařením štíhlého státu. Pod levicovou politikou naopak politiku zaměřenou na širokou podporu chudších vrstev, tedy politiku populistickou. Vrátíme-li se ale k našemu glóbu, zjistíme, že se až na několik výjimek (Austrálie, Nový Zéland, Japonsko, Jižní Korea, Singapur atd.) musíme zabývat pouze euroatlantickým světem, což je i svět, kde se pro nás dá žít přirozeným a normálním životem.

Na mapě jsou zobrazeny země, kde již vládne levice červeně, země, kde ještě vládne pravice žlutě, a oranžově země, kde ještě sice vládne pravice, ale nejen, že zde občas proletí nějaký ten levý hák, ale pravice zde bezmocně kulhá a zdá se, že brzy padne únavou. Těmi červenými oblastmi se zabývat nebudu. S výjimkou tradičně konzervativní Kanady a liberálního Irska se mezi pravicové bašty mohou řadit v podstatě jen pobaltské republiky (Estonsko, Litva, Lotyšsko). Doufejme jen, že jim to tradičně levicová Evropská unie nezkazí. Pootočíme-li naším glóbem doprava, do skupiny těchto pravicových zemí ještě nepochybně přiřadíme Japonsko a Austrálii (zdejší Labouristé jsou totiž ikonou pravicové politiky).

Vraťme se ale k oranžovým oblastem. Finanční krize táhne Island rychle a Polsko pomalounku do levicového proudu. O naší České republice není třeba dlouze hovořit – oranžové tsunami mluví za vše. V Německu je velká koalice křesťanských a socialistických demokratů a zdá se, že především při léčbě zadrhnutého německého hospodářství mají socialisté navrch. A Francie? Vždyť tam „pravice“ dělala vždy středolevou politiku a Sarkozy není žádnou výjimkou. Zbývá nám už poslední ostrov, který doposud znamenal rovnováhu mezi pravicí a levicí ve světě. Tím ostrovem je USA. Stane se Barack Obama (viz http://jakob.blog.idnes.cz/c/28503/Barack-Obama-socialista-po-americku.html) celosvětovým socialistou no. 1? Zdá se, že ano.

Tak co, také se Vám točí glóbus doleva?