Proč opouštím lidovce

Do KDU-ČSL jsem vstoupil ve svých 18 letech. Po osmi a půl letech členství a několika týdnech pečlivého a nelehkého zvažování jsem se rozhodl lidovecké řady opustit. Vedou mě k tomu vážné důvody.

www.kdu.cz

Faktorů bylo mnoho, ale zde uvedu jen tři nejzásadnější:

Sociálně tržní hospodářství versus rovnostářský stát

Já jsem zastáncem sociálně tržního hospodářství. V souladu s ekonomickou teorií si dovolím zjednodušeně konstatovat, že jeho podstata je v tom, že stát zasahuje jen v těch případech, kdy je to nezbytně nutné. Má-li člověk problém, který není schopen vyřešit, pomůže mu rodina. Pokud mu nepomůže rodina, má mu pomoci obec, pak kraj a až v poslední řadě stát. Stát je tedy nezbytnou, ale až poslední možností zásahu jak do svobodných trhů, tak do životů občanů.

Ač se KDU-ČSL k pojmu sociálně tržního hospodářství hlásí přímo ve stanovách, její konkrétní politika se těmto principům začíná hodně vzdalovat. Značná část členů si pod pojmem sociálně tržního hospodářství představuje široce sociální aspekt politiky. Mají tím na mysli nabubřelý sociální stát, který hraničí s rovnostářstvím. Samozřejmě netvrdím, že tak smýšlí všichni členové, ale nepochybně většina z nich, což dokazují jednobarevné výsledky vsetínského sjezdu.

KDU-ČSL se dále ústy svého předsedy plně hlásí k progresivnímu zdanění. To je však nespravedlivé a demotivující. Mnozí lidovci se při obhajobě tohoto principu zaštiťují křesťanstvím a především Sociální naukou církve. Mýlí se. V tomto dokumentu není o progresivním zdanění ani čárka, natož aby bylo doporučováno.

V neposlední řadě do svého připravovaného volebního programu KDU-ČSL zařazuje taková opatření, která by byla více než nešetrná ke státnímu rozpočtu a musela by výrazně zvýšit jeho deficit.

Zákazy a kázání

S politováním musím říci, že KDU-ČSL inklinuje k tomu, aby lidem neustále něco zakazovala nebo dokonce jim něco kázala. To je přístup špatný, kterého by se měla vyvarovat. Moc se jí to ovšem nedaří. Uvedu konkrétní příklad. Nové vedení si vzalo za své nosné téma zákaz internetového sázení. To je ovšem úplný nesmysl. Internetové sázení u nás existovalo před jeho povolením, existuje po jeho povolení a existovalo by i po jeho zákazu. Prostě a jednoduše internetovému sázení zabránit nejde. Správný přístup k této problematice je dle mého názoru jiný. Možné je zakázat reklamu na toto sázení, ale především je nezbytné věnovat se prevenci a boji s patologickým hráčstvím. Příkré zákazy ničemu výrazně nepomohou - je potřeba jít k jádru problémů.

(Ne)podpora rodin

Vlajkovou lodí KDU-ČSL je podpora rodin s dětmi, ale ne vždy tomu tak opravdu je. Opět uvedu příklad. Poslanci KDU-ČSL připravili a prosadili odložení deregulace nájemného. Skutečnost, že to bylo v přímém rozporu s volebním programem, nechám stranou. Z pohledu některých seniorů asi lze toto opatření hodnotit jako chvályhodný krok, ale z pohledu mladých rodin, které si hledají bydlení, nikoliv. Regulovaným nájemným pokřivený trh s bydlením jim velmi komplikuje život. Většina mladých rodin totiž nemá vysoké příjmy natolik, aby si mohli pořídit vlastní bydlení. V době hospodářské krize většinou nedosáhnou ani na hypotéky. Svůj problém proto musí řešit nájemním bydlením, které je však díky opatření poslanců KDU-ČSL dražší.

O nešetrné hospodářské politice, kterou si KDU-ČSL chystá dát do programu, a kterou budou muset jednou zaplatit příští generace, jsem se zmiňoval už výše.

Sečteno a podtrženo. Už nemám sílu dále bojovat za něco, co je sice pevně dáno stanovami strany, ale většina lidovců si to vykládá mylně po svém. Už nemám sílu obhajovat zákazy, které jdou proti rozumu. Už nemám sílu hájit něco, co následně svými činy popíráme. Proto jsem k dnešnímu dni z KDU-ČSL vystoupil.

P.S. pro bývalé bratry a sestry:

Děkuji vám za vše dobré i zlé, co jsme spolu prožili. Jsou to pro mě neocenitelné zkušenosti. Doufám, že i nadále zůstaneme přáteli. Přeji vám jen to dobré v osobním i politickém životě. Mám vás rád!